Osm mláďat nyní zdárně roste v zázemí pavilonu Vodní světy. „Daří se jim výborně. Ochotně přijímají malé žabky, gekony a výjimečně i malé rybky,“ popisuje ošetřovatel Martin Smrček, který o jedovaté liánovce pečuje už od roku 2015, kdy do safari parku přišla první zvířata přímo z Jihoafrické republiky. Tam se živí především drobnými plazy.

Samice snesla vajíčka přímo v teráriu, kde si na ně vybudovala zvláštní prostor přímo v substrátu. Ošetřovatelé vejce následně umístili do inkubátoru, v němž se po dvou měsících vývoje vylíhla. V inkubátoru se nyní vyvíjí ještě snůška další samice.

Rodiče malých liánovců mohou návštěvníci pozorovat v jednom z terárií expozice Jedovatá Afrika. Matka mláďat se už vylíhla ve Dvoře Králové. „Rozmnožení těchto náročných plazů v druhé generaci potvrzuje, že jsme problematiku zvládli. To je mimořádné cenné a důležité,“ doplňuje Martin Smrček. Safari park byl v roce 2017 první evropskou zoo, která v chovu uspěla. Dodnes jde o raritní úspěch.

Chov je přitom obtížný. Protože liánovci žijí v podmínkách se střídavým klimatem, simulují jim ošetřovatelé zimu tím, že je na dva měsíce přestěhují do chlazené místnosti. Chov provází i další úskalí. Liánovci mají zadní jedové zuby a poměrně prudký jed – na ten navíc neexistuje antisérum. „Zejména dospělí jsou vcelku agresivní. Pokud s nimi musíme manipulovat, vždy tak děláme v kevlarových bezpečnostních rukavicích,“ popisuje Martin Smrček.

Také díky sledování vývoje mláďat Martina Smrčka s týmem dalších odborníků a pečlivému zapisování všech údajů se povedlo doplnit o životě liánovců řadu zajímavých informací – původně se například uvádělo, že mláďata se rodí až o třetinu delší, než je realita.