Čtyři kontrastně pruhované obláčky prachového peří v boxu pavilonu Tropické bažiny zaujmou na první pohled odzbrojující roztomilostí. Jde ale navíc o výjimečný přírůstek. Pod dozorem rodičů tu vyrůstají mláďata husice modrokřídlé.
„V době odchovu mláďat je v podstatě nezbytné dospělý pár přemístit z voliéry od ostatních ptáků, protože husice modrokřídlé jsou velmi agresivní a útočí prakticky na cokoli, co se k hnízdu přiblíží,“ vysvětluje zoolog Michal Podhrázský, proč zatím není možné mláďata vidět. Rodiči je pár husic, který mladé vyvedl už v loňské sezoně.

Jde o důležitou událost. V globálním měřítku jsou husice velmi vzácným chovancem a mláďata se líhnou jen v hrstce zahrad. „V přírodě přitom nežijí nikde jinde než v Etiopii. Tam ubývá přirozeného prostředí k životu a narůstá tlaku ze strany lidí. Z pohledu vědy je navíc druh prozkoumán velmi málo,“ doplňuje zoolog. 

Populace v zoologických zahradách je tak stále důležitější, stejně jako projekty výzkumu husic přímo v divočině a pravděpodobně i jejich ochrana. „O tomto druhu zdaleka nevíme vše. Proto, abychom ho mohli účinně chránit, je třeba ho poznat. Už jsme rozjeli projekt monitoringu druhu přímo v Etiopii v rámci našeho Výzkumného institutu ochrany genofondů,“ říká Michal Podhrázský. Důležitá kapitola boje za poznání husic modrokřídlých se ale píše i díky současným mláďatům. „Pravidelně je fotografujeme v krátkém odstupu. Díky tomu pak budeme moci mnohem snáze určit věk ptáků sledovaných v přírodě a získat přesnější přehled o stavu populace i jeho ročním životním cyklu,“ uzavírá zoolog.

Ten z pověření EAZA vede pro husici modrokřídlou i Evropský chovný program. Primárním cílem je získání nových chovatelů a sestavení fungujících chovných párů. S ohledem na to, že v Evropě je v rámci zahrad sdružených v ZIMS jen zhruba pět desítek husic ve 12 institucích, není to snadné. Získat nové chovatele je ovšem kvůli náročnosti i konfliktní povaze husic poměrně složité.