„Chov zmijí Nitscheiových je velmi náročný. Jsou to jedovatá zvířata, která navíc díky tomu, že žijí ve vysokých horách střední Afriky, potřebují velmi specifické podmínky, které není snadné udržet,“ popisuje expert na plazy Pavel Moucha, který stojí za zoologickou koncepcí expozice Jedovatá Afrika. „Jsme první zoo v Česku a na Slovensku, kde se tyto nádherné plazy povedlo rozmnožit,“ dodává herpetolog.

Zmije Nitscheiovy jsou do značné míry potravními specialisty. „V přírodě jejich kořist tvoří především různé druhy ještěrů nebo žab a dalších obojživelníků,“ upřesňuje Pavel Moucha. Zatímco v péči člověka přivyknou dospělí bez velkých potíží na náhradní krmení v podobě myší či malých potkanů, mladým je třeba nabízet pro rozkrmení to, co by přijímali v divočině. „Předkládáme jim drobné žabky. Krmení probíhá zatím dvakrát týdně,“ prozrazuje Pavel Moucha.

Zmije Nitscheiovy pocházejí z vysokých hor střední Afriky. Ke spokojenosti potřebují vysokou vlhkost a chlad. Teplotu mezi 16 až 20 stupni Celsia udržuje v teráriu i v největším parnu výkonná klimatizace.

Zmije Nitscheiovy jsou vejcoživorodé. Matka se o mláďata nijak nestará, a ta musejí být ihned schopná obstarat si potravu sama. Proto již záhy po narození mají dost jedu k usmrcení kořisti. Jejich jed je hemolytický, rozkládá tedy tkáně a krev. Navzdory poněkud zlověstnému vzhledu nejsou ovšem zmije Nitscheiovy nijak agresivní a není známo mnoho případů, kdy by útočily na člověka nebo ho dokonce usmrtily.

Mláďata na první pohled jakoby ani nepatřila k jemně zeleným dospělcům s černými tečkami. „Hnědé zbarvení se žlutým koncem ocasu je obranné. Když se přiblíží nepřítel, malá zmije ocasem mrská a upoutá na něj pozornost. Predátor tak případně útočí tam, kde zranění nebude smrtelné,“ vysvětluje Pavel Moucha.

Zmije Nitscheiovy obývají speciální chlazenou expozici v pavilonu Vodní světy. Teplotu mezi 16 a 20 stupni Celsia tu udržuje výkonná klimatizační jednotka. Ve vyšších teplotách by se náročným plazům nedařilo. Součástí chovného plánu bylo také vybudování zařízení pro odchov potravy pro případná mláďata, tedy drobných žabek. Ty přijímají i mláďata dalších ve Dvoře chovaných hadů, liánovců kapských nebo bojg afrických.

Zmije Nitscheiovy jsou opravdovou raritou. V Evropě je z certifikovaných zoo v současnosti chová dle globální databáze ZIMS pouze Dvůr Králové, mimo ni pak pouze Dallas. Také mezi soukromníky jsou kvůli vysoké náročnosti chovány jen zřídka. Návštěvníci se v rámci jedinečné expozice Jedovatá Afrika mohou seznámit také se zmijí křovinnou, která je nížinným příbuzným zmijí Nitscheiových, několika druhy prudce jedovatých kober, kobříky, mambami či několika dalšími druhy zmijí.

Zmije Nitscheiova či ateris Nitscheiův v přírodě obývá pouze dvě izolované oblasti ve vysokých horách střední Afriky. Jde o stromový druh, který má kvůli maskování zelenou barvu, mladí se rodí hnědaví. Samice rodí až 15 živých mláďat, která jsou na matce okamžitě nezávislá. Loví nejrůznější plazy a obojživelníky, dokáže si ovšem poradit i s malými savci či ptáky. Díky menšímu vzrůstu do zhruba půl metru délky nemá dostatek jedu na to, aby zdravého dospělého člověka vážněji ohrozila na životě.