Poslední prázdninový týden v SAFARI PARKU se nese ve znamení žiraf. „Jedna z chovných samic našeho stáda porodila v pondělí ve 23:32 mládě. Dnešní preventivní prohlídka potvrdila, že jde o silného samce. Matka se o potomka stará v zázemí,“ prozrazuje zoolog Luděk Čulík. Jde o třetí mládě této samice, která se narodila ve Dvoře Králové v roce 2013. To, zda malý samec s matkou stihne do zimy vyjít do velkého venkovního výběhu, bude záviset na vývoji situace i počasí. „V úterý navíc do Dvora dorazila dvojice samic z partnerské zoo v Liberci, které Podještědí opustily s ohledem na připravovanou rekonstrukci a rozšíření tamějšího pavilonu,“ doplňuje Luděk Čulík.

SAFARI PARK tak v současnosti chová 16 žiraf, největší stádo v Česku a na Slovensku. Žirafa Rothschildova (nazývaná také severní núbijská) patří v přírodě k nejohroženějším formám tohoto ikonického zvířete. SAFARI PARK je světovou špičkou v chovu a mladý samec je už 283. žirafou ve Dvoře Králové, pokud počítáme mláďata žiraf Rothschildových i síťovaných. Těch Rothschildových bylo dosud včetně v pondělí narozeného samce 187.

Zanedlouho tento impozantní počet ještě stoupne. Z Liberce totiž dorazila dvojice žirafích samic, mladá tříletá a jedenáctiletá. Tu veřejnost zná pod jménem Obioma. Do Podkrkonoší se vrací po zhruba dvouleté důležité misi. V Liberci tehdy po úhynu chovné samice zůstalo v roce 2023 dorůstající mládě (právě první zmíněná samice, která nyní dorazila do SAFARI PARKU) a dospělý samec. Obioma měla tehdy stabilizovat situaci ve skupině dělat společnost malé samici i dospělému samci, a také s ním s ohledem na genetickou kompatibilitu a výhodnost jejich případného spojení zabřeznout. To se podařilo a Obioma je nyní ve vyšším stádiu březosti.

Pokud bude vše v pořádku, narozené mládě završí několikaletý společný projekt dvou zahrad, který vede k dlouhodobě udržitelné a geneticky pestré populaci kriticky ohrožené žirafy Rothschildovy v lidské péči. To je jeden z důležitých pilířů fungování zoologických zahrad.

Ve Dvoře Králové nyní žije 16 žiraf Rothschildových a 11 žiraf síťovaných. Počátkem unikátního chovu v Podkrkonoší se staly výpravy někdejšího ředitele dvorské zoo Josefa Vágnera do Afriky. Z nich mezi lety 1969 a 1972 přivezl přes sto žiraf a víc než dva tisíce dalších zvířat. Krev dvorských chovů dodnes tvoří základ chovných skupin v mnoha zahradách po celém a světě znamená pojistku pro jejich zachování i v případě, že by v přírodě byly vyhubeny. Dvůr Králové je i místem narození vůbec první žirafy u nás – v roce 1972 se tu narodil samec Pepík.

Situace těchto ikonických zvířat v přírodě se od doby Vágnerových odchytů dramaticky zhoršila. Zatímco v roce 1985 žilo na světě kolem 155 tisíc žiraf, v roce 2015 to už bylo pouze kolem 95 tisíc. Žiraf severních (ke kterým se řadí i Rothschildovy), je zhruba 7 tisíc. Za tento téměř 40% pokles, v některých oblastech dokonce pokles o 95 %, mohou přeměna přirozeného prostředí, úbytek míst k pastvě, pytláctví i války. Až do roku 2015, kdy zoologové provedli velké sčítání divokých žiraf, navíc tato zvířata nebyla předmětem většího zájmu ochránců. Pro jejich rychlé mizení se proto následně vžilo označení tiché vymírání. Chov v péči člověka je tak v současnosti důležitější než kdy jindy. Ochraně žiraf přímo v Africe SAFARI PARK pomáhá různými způsoby. Jedním z nich je i plánované poukázání výtěžku blížícího se 40. ročníku Safariběhu ČSOB, který se uskuteční v říjnu, na africké záchranné projekty.

IUCN 21. srpna 2025 uznala žirafu jako čtyři samostatné druhy: masajskou, síťovanou, jižní a severní. K těm severním patří právě i žirafy Rothschildovy, a to společně s dalšími dvěma formami: západoafrickou a kordofánskou.