Jeden samec, jedna samice a tři mláďata dosud neurčeného pohlaví. Pětice mláďat tučňáků brýlových je nyní skryta očím návštěvníků i dospělým tučňákům. „Během pobytu v zázemní školce se tučňáci naučí přijímat krmení z ruky chovatele. To je důležité proto, aby při krmení v expozici měli chovatelé později přehled nad tím, zda dobře žerou,“ vysvětluje zoolog Michal Podhrázský. U hejnových ptáků, kteří jsou si velmi podobní, by to mohl být jinak problém. Chovatelé proto dle doporučení evropského chovného programu odeberou tučňáčata z hnízd kolem šestého týdne věku. To zhruba odpovídá době, kdy nory začnou poprvé zkusmo opouštět.

„V té době mají ještě prachové peří a hrozí jim velké nebezpečí, že by mohla spadnout do vody. Prachové peří je nasákavé, a tak by se takřka jistě utopila,“ upozorňuje zoolog. Určité riziko hrozí i od ostatních tučňáků v kolonii. „Dospělí se občas mezi sebou hašteří a víme, že například samci často útočí na cizí mláďata samčího pohlaví. Samice zase na ta samičího. I tady potom hrozí pád do vody,“ popisuje Michal Podhrázský. Protože jsou tučňáčí mláďata v době, kdy zkouší noru opouštět, ještě menší než dospělí a váží kolem dvou kilo, v souboji by měla nevýhodu.

V zázemí je čeká také první kontakt s vodou. Je tam připraven mělký bazének, v němž budou mladí ptáci zdokonalovat plavecké dovednosti. „Dvojice tučňáků vylíhnutá jako první je již přepeřená a vodu zkoušejí. Tři další musejí nejprve vypelichat. A poté, co si budou všichni ve vodě jistí, je vypustíme do expozice,“ plánuje Michal Podhrázský. Návštěvníci je od dospělých snadno poznají. Jejich šat je šedobílý bez typických kontrastních přechodů, které známe od dospělých.

Pětice mláďat představuje první tučňáky, které se daří v historii safari parku odchovávat. Tučňáci do Dvora Králové přitom přišli velmi nedávno, v létě 2022. Tak rychlý rozjezd reprodukce není zcela obvyklý. V současné době už přitom na vejcích sedí další dva dospělé páry.

Tučňák brýlový obývá jihoafrické pobřeží Namibie a Jihoafrické republiky. Patří k ohroženým druhům a v přírodě jich dál ubývá – od osmdesátých let na méně než polovinu původních počtů. V důsledku úbytku přirozeného prostředí se relativně často vyskytuje i v blízkosti lidských sídel. Navzdory tomu ale člověk zůstává jeho největším nepřítelem, a to v důsledku drancování přírodních zdrojů ryb. Pro tučňáky a další mořské živočichy kvůli tomu nezůstává dostatek potravy. I proto jsou potravou tučňáků v safari parku výhradně mořské ryby z certifikovaných zdrojů, od dodavatelů, kteří garantují co udržitelný a k přírodě ohleduplný přístup k lovu. Stále vážnější je i nepřímá hrozba uvíznutí ve vlečných sítích nebo vypouštění odpadů do moří a oceánů. Zásadní problém představují i mikroplasty. Tučňáci brýloví jsou relativně monogamní, páry jsou věrné hnízdní noře i partnerovi přinejmenším několik let. Kromě Dvora Králové chová tučňáky brýlové v Česku a na Slovensku už pouze Zoo Ústí nad Labem.