Píše se rok 1913. Ornitologický výzkumník James Paul Chapin potkává během návštěvy v tehdejším Belgickém Kongu, konkrétně vesnice Avakubi v Ituri místního muže, na jehož pokrývce hlavy se skví pero, které James Paul Chapin nedovede přiřadit k žádnému známému ptákovo z oblasti. Pírko od muže získal a uložil ho v muzeu. 23 let nedokázal určit, odkud se vzalo a komu patří.

„V roce 1936 pracoval Chapin v Královském muzeu v Tervurenu v Belgii. Na chodbě uviděl dva preparované ptáky, kteří byli označeni jako mladí pávi indičtí. To mu nesedělo. Vzpomněl si na pírko z Ituri a pokusil se ho porovnat s vycpaninami. Bylo identické. Tak v roce 1936 popsal zcela nový druh, páva konžského“ popisuje zoolog Michal Podhrázský. Velikostí i taxonomickou příslušností se nový objev řadil k senzacím. Objev takové výrazné a později taxonomicky významné formy ve 20. století byl v ornitologii mimořádný. Odborná literatura označuje objev páva konžského za jeden z nejpozoruhodnějších ornitologických objevů 20. století.

Přitom referenční vycpaniny z Tervurenu byly v muzeu uloženy již od roku 1896, a protože je někteří místní odborníci považovali za křížence asijských pávů (v Asii žijí páv korunkatý a páv zelený) s africkou drůbeží nebo mladé asijské pávy, nedoporučili je vystavit.

Páv konžský byl a je i od té doby opředen řadou nejasností a tajemství. Je to velmi skrytě žijící druh, o kterém vědci mají většinu poznatků z divočiny jen díky fotopastem. A v zoologických zahradách je raritní. V současnosti žije v zoologické síti sdružené ZIMS jen 57 pávů konžských. Množí se zcela mimořádně. V Evropě jsou 3 zoologické zahrady, které mohou postavit chovný pár. „Nyní se k nim po letech čekání připojil i SAFARI PARK,“ říká Michal Podhrázský. Pávy konžské chová podkrkonošská zahrada již od roku 2003, od té doby tu žila jediná samice. „Současná samice je druhou v historii a dorazila ze Zoo Varšava,“ doplňuje zoolog.

Právě Varšava je v současnosti jedinou zahradou, která pávy konžské rozmnožuje. „O tamější podmínky jsme se z důvodu inspirace dlouhodobě zajímali a pokusili se je replikovat. Zvířatům nabízíme zcela stejnou krmnou dávku, stejnou hnízdní podložku i režim chovu. Ptáci jsou umístěni ve venkovní voliéře s možností vstupu do teplého zázemí a doplnění o menší druhy ptáků, společenstvu však dominují,“ vysvětluje Michal Podhrázský.

Pár pávů konžských obývá pavilon Madagaskar a tropický les. „Oba jedinci spolu dobře vycházejí. Samec se samic dvoří. Lidé je od sebe snadno rozliší, i když na rozdíl od asijských pávů není samec o mnoho působivější než samice. Liší se především zbarvením, dlouhé krovky konžským pávům chybí,“ dodává Michal Podhrázský. Samec je kovově modrý a zelený, samice šedavá s leskle zelenými zády. Obě pohlaví mají péřovou korunku, která je v případě samice opravdu drobná.

Spojení páru dává naději na to, že se SAFARI PARK dočká prvních mláďat v dějinách. Povede k nim ale dlouhá cesta s nejistým výsledkem: páv konžský je podle mnoha zdrojů poněkud „stydlivý“ druh a na rozmnožování potřebuje zcela ideální podmínky. Mezi ty patří mimo jiné i vysoká míra soukromí.

Páv konžský se od svých blízce příbuzných asijských pávů značně odlišuje. Žije velmi skrytým způsobem života na území deštných lesů DR Kongo dlouhodobě monogamním způsobem života. Ve srovnání s tím mají asijští pávi uspořádání jediného samce s mnoha samicemi a určitou mírou promiskuity. Do péče se u pávů konžských zapojují podle všeho oba rodiče rovnoměrně. Páv konžský má rovněž menší snůšku se 2-3 vejci. Páry se dorozumívají i poměrně sladěnými pěveckými duety. Málo informací o pávu konžském z přírody odráží i skutečnost, že věda jen velmi hrubě odhadované početnosti. Ačkoli je zřejmé, že jich ubývá, lze hovořit o 10 – několika desítkách tisících jedinců ve volnosti.