Rodiče mláděte tvoří nově sestavený pár, samec je původem z Německa, samička z Polska. Obě zvířata byla vpuštěna do nové expozice k talapoinům severním. Jelikož je osinák noční zvíře, vzájemně se neruší - zatímco talapoini využívají prostor ve dne, osináci je vystřídají v noci. Obě zvířata se ve svém původním prostředí potkávají i v Africe.

„Osináci se ze začátku vzájemně dobře sžili a sdíleli společně doupě. K porodu ale nedocházelo, proto jsme začali přemýšlet, zda by nebylo lepší je na nějakou dobu chovat odděleně. S úspěšným chovem, který by končil odchovem mláděte, totiž není moc zkušeností. Než jsme se však odhodlali ke změnám, mládě bylo na světě,“ popisuje úspěšný odchov zoolog Michal Podhrázský.

Malý růžovočerný hlodavec připomíná dikobraza, jeho tělo totiž pokrývají zatím měkké bodlinky. V dospělosti bodliny ztvrdnou, a pokud se osináka bude cítit ohrožen, dokáže s nimi na ocase chřestit. Od dikobrazů se osináci liší svým štíhlejším tělem a také tím, že obývají převážně lesy a dokáží velmi dobře šplhat a skákat po stromech. Také jejich jídelníček se poněkud liší - dávají přednost plodům před tvrdšími kořínky nebo stonky rostlin.

Foto: Kristýna Korecová a Zdeněk Čermák/ZOO Dvůr Králové