Vážení – krmení – pití – vážení. A tak pětkrát denně, proložené odpočinkem v měkkém hnízdě, vyhřátém na 35 stupňů. Čtveřice nových mláďat zejozobů afrických si užívá velké pozornosti ošetřovatelů. Odchovat je totiž zvládá jen hrstka zoologických zahrad.

Mladí i dospělí mají velmi vybrané menu. Ptáčata dostávají směs králičího masa a myšat. Jakmile povyrostou, doplňují jídelníček první kusy šneků. Ti jsou v přírodě později nejdůležitější složkou jejich stravy. „Musíme pečlivě sledovat, zda mláďata přibývají na váze. Každé krmení musejí důkladně zapít. Každý by měl na posezení sníst asi desetinu vlastní váhy,“ popisuje vrchní ošetřovatel ptáků David Kodet.

Veškerá potrava pro mladé se nakládá v přípravku Pancreolan, který ji natráví podobně, jako by to dělali dospělí ptáci. Navzdory všem opatřením nebývá úspěšnost odchovu zejozobů velká, mladí přežívají asi v polovině případů. „I sebemenší chyba může skončit fatálně,“ upozorňuje David Kodet. Právě z toho důvodu jsou nyní ptáčata na odchovně a ne u rodičů. „V letošní sezoně se ptákům nedařilo, a tak jsme podzimní mláďata odebrali k umělému odchovu. Máme zkušenost s tím, že se i takto odchovaná ptáčata následně bez problémů zapojí do hejna a sami vyvádějí mladé,“ doplňuje zoolog Michal Podhrázský. Pokud se povede ptáčata odchovat, připojí se k hejnu zhruba za dva až tři měsíce života. Bude to už v teple zázemí, do venkovní expozice zejozobi v zimě vyletují jen za mimořádně teplých dnů.

Česko je chovatelská velmoc v chovu těchto zvláštních čápů. Mláďata vyvádějí hejna ve Dvoře, Zlíně, Plzni nebo Praze. Chov zejozobů je přitom velmi náročný, neboť jde o potravní specialisty. V přírodě se živí takřka výhradně šneky a jinými měkkýši, k jejichž dobývání z ulit mají zajímavě přizpůsobený zobák. I při zavření je mezi čelistmi viditelná mezera. Zatímco zejozob horní čelistí potravu přidržuje, spodní prořezává její schránku a odděluje ji.

Zejozob africký patří mezi typické zástupce brodivých ptáků. Na dlouhých nohách nese černě opeřené tělo s kovovým leskem. Na první pohled zaujme zobákem, který má – i když je zavřený – uprostřed otvor. Jde o přizpůsobení k louskání ulit nejrůznějších šneků a dalších mlžů, kteří tvoří základnu jídelníčku dospělých ptáků. Jde v podstatě o potravní specialisty. Mladí ptáci se rodí bez štěrbiny v zobáku, ta vzniká až s postupným růstem a osamostatňováním se. Jejich stavy jsou zatím poměrně vysoké, ale stále více je ohrožuje především úbytek mokřadů a dalších přirozených stanovišť.