„Odchovy jeřábů bradavičnatých jsou velmi výjimečné. V chovu jsou často neoplozená vejce a páry ne vždy harmonizují,“ říká k mimořádné události zoolog Michal Podhrázský. Také dvorský pár, který mohou lidé v expozici sledovat už od roku 2015, snesl několik neoplozených vajec. „Z toho zatím posledního sneseného se 14. června vylíhlo mládě. Rodiče ho vodí po výběhu sitatung a vše vypadá v pořádku,“ doufá zoolog. Mládě přečkalo první týdny života bez potíží, vypořádalo se s extrémními vedry i lijáky. Nyní povyrostlo a ve vysoké trávě je již často a dobře k vidění.

Světové zahrady sdružené v systému ZIMS hlásí v chovu celkem 141 těchto ptáků. V posledním roce se v Evropě nevylíhlo žádné jiné mládě než to dvorské. Kromě SAFARI PARKU se na světě rozmnožil jeřáb bradavičnatý ještě v Johannesburgu, který je s 37 ptáky největším chovatelem planety, a dvou zahradách v USA. Všechna tři zařízení mají po jednom ptáčeti.

„SAFARI PARK chová čtyři druhů jeřábů. Loni se povedlo poprvé odchovat jeřába rajského. Zkušenosti v chovu všech těchto ptáků nám pomohly dosáhnout úspěchu i u možná nejnáročnějších jeřábů bradavičnatých. Ti jsou také stále více ohrožení, a tak nám úspěch dělá nesmírnou radost,“ dodává Michal Podhrázský. Výjimečnost situace dokresluje i fakt, že odchov je zcela přirozený a vychází z toho, že odborníci připravili dospělým ptákům ideální podmínky pro život, dál do odchovu nezasahují. „Pár si postavil jednoduché hnízdo na zemi. Vejce rodiče sami inkubovali a nyní potomka sami vodí. V lesnatém výběhu se sitatungami západoafrickými tak toto velmi mimořádné ptáče mohou lidé vidět od prvního dne,“ říká Michal Podhrázský.

Jeřábi bradavičnatí, někdy také česky označovaní jako laločnatí, jsou největšími z afrických jeřábů. Na výšku mohou měřit i víc než 170 centimetrů. Ze všech jeřábů má tento druh nejdelší dobu inkubace vajec, mláďata se líhnou po 36-40 dnech. Rodiče pak společně pečují o potomka asi 2-3 měsíce.

Po odchovu mláděte se pár nerozejde. Jeřábi jsou proslulí dlouhotrvajícími vztahy. Jakmile se pár utvoří, což může trvat velmi dlouho, zůstává spolu řadu let. V době toku je pouto mezi partnery upevňováno složitými rituálními tanci a troubením, díky kterým se jeřábi v mnoha kulturách stali důležitými symboly věrnosti i elegance.

Podobně jako další obyvatelé mokřadů a močálů jsou i jeřábi bradavičnatí stále více ohrožení. Právě mokřadů totiž velmi rychle ubývá a těmto nádherným živočichům tak mizí prostor k životu. Podle odborníků nezůstává v přírodě víc než 8 000 párů a stavy dál klesají.

Jeřáb bradavičnatý se vyskytuje na jihu Afriky a také na planinách Etiopie, Zambie, Mozambiku, Zimbabwe nebo Angoly.