Teplo, chlad, vlhko nebo úplné vyschnutí. Vajíčka želv paprsčitých zažívají během inkubace dlouhé až 240 dnů řadu extrémů. Právě ty ale vedou k tomu, že vývoj mláděte proběhne v pořádku. „Želvy paprsčité žijí pouze na Madagaskaru v prostředí s výrazným střídáním sezon,“ vysvětluje expert na plazy Pavel Moucha z dvorského safari parku. „Péče o vajíčka v inkubátoru je skutečná alchymie. Ani s nejvyspělejší technikou není zaručen úspěch. To, že se želva vylíhla přímo v expozici, nás nesmírně potěšilo. Potvrzuje to ideální podmínky, které zvířata mají,“ doplňuje Pavel Moucha.

Zoologové mládě objevili 31. července 2020, neznají jeho rodiče ani pohlaví. To se projeví nejdříve za pět let. V expozici Madagaskaru v rámci pavilonu Ptačí svět žije desetičlenná skupina volně a přirozeně. „Vajíčka se snažíme z důvodu složitých podmínek inkubace odebírat, ale ne vždy kamery kladení odhalí. Jakmile želva snůšku zahrabe, je pro nás prakticky nemožné ji v rozsáhlé expozici odhalit,“ pokračuje Pavel Moucha.

Želvy paprsčité přišly do Dvora Králové přesně před rokem, když zoologové dokončovali v Ptačím světě rekonstrukci vstupní haly. Ta dnes připomíná suché kaňony řek, tedy typické prostředí želv paprsčitých. Také střídání ročních období je tu součástí chovatelské praxe. Zvířata totiž stimuluje k páření. Vylíhnutí malé želvy navíc dokazuje, že poskytuje ideální podmínky i pro vývoj mláďat ve vajíčku.

Vylíhnutí mláděte znamená šťastný konec složitého příběhu celé skupiny. Do safari parku se totiž želvy dostaly coby konfiskát. „Přišly k nám z plzeňské zoo, která je měla v dočasné péči po zabavení pašerákům,“ upozorňuje Pavel Moucha. V budoucnu mládě nejspíš nezůstane ve Dvoře Králové. Mělo by se stát součástí záchranného programu v nějaké jiné zoologické zahradě.