V Safari Parku Dvůr Králové chodí na procházky s dvěma mláďaty plameňáků. Umělý odchov je důležitý pro získání zkušeností


5.8.2019
V Safari Parku Dvůr Králové se letos vylíhlo dvanáct plameňáků růžových. Deset jich přirozeně odchovávají jejich rodiče, dvě mláďata převzali do péče jejich ošetřovatelé. Návštěvníci tak mohou v těchto dnech potkat v areálu safari parku volně se procházející mladé plameňáky, kteří následují svého ošetřovatele.

Květnové chladné počasí narušilo hnízdní sezonu plameňáků natolik, že některé samice nakladly vejce mimo hnízda a nejevily o ně zájem. „Ptáci kvůli počasí nestihli hromadný tok, který zaručuje snášení vajec a líhnutí mláďat v jednom období, což je pro tato zvířata důležitá strategie chránící mláďata před útoky predátorů“, vysvětluje zoolog Michal Podhrázský.

Ošetřovatelé se proto rozhodli vejce snesená mimo hnízdo odebrat a umístit do líhně. Jakmile se začala ptáčata klubat, měli ošetřovatelé napilno. „Mláďata musíme šestkrát denně krmit a dvakrát denně je chodit „venčit“. Pohyb a slunce je pro jejich zdárný vývoj nezbytný,“ říká Michal Podhrázský. Navíc je jejich rodiče krmí speciálním sekretem, zvaným „mléko“, který vzniká ve voleti dospělých ptáků. „Při umělém odchovu je důležité zvolit správnou náhražku „mléka“ a osvojit si i vhodnou metodu napájení,“ dodává Podhrázský.

Umělý odchov má na jednu stranu velký význam, který spočívá především v získávání chovatelských zkušeností a vědomostí. Ty je nutné v rámci zoologických zahrad udržovat pro případ, že by bylo potřeba populaci v budoucnu umělým odchovem podpořit. U plameňáků ošetřovatelé navíc vědí, že je velká šance mláďata odchovaná lidmi úspěšně začlenit zpět do skupiny.

Na druhou stranu se dnes obecně od umělých odchovů spíše ustupuje. „Díky jevu zvanému imprinting si totiž mláďata často vštípí ošetřovatele jako rodiče a podle stejného měřítka si potom vybírají i partnery k rozmnožování,“ uvádí zoolog.

Přesto zkušenosti dvorských pracovníků ukázaly, že někdy je možné i jedince z umělého odchovu začlenit zpět do rozmnožující se populace. „Příkladem je samec plameňáka růžového Matěj, kterého před deseti lety odchovali ošetřovatele a dnes je mezi rodičovskými páry, kteří se přirozeně starají o svá mláďata. Když ale do hejna zavolá vrchní ošetřovatel „Matěji“, jeden z plameňáků se vždy ozve,“ zakončuje Michal Podhrázský.

Stávající dvě mláďata jsou zatím závislá na péči chovatelů, do budoucna se je však ošetřovatelé pokusí zařadit do hejna stejně jako Matěje, aby postupně začala získávat své přirozené instinkty a mohla se případně zapojit i do reprodukce.

Fotogalerie