Papoušci žlutotemenní žijí na velikém území střední až jižní Afriky. Ze všech afrických papoušků obývají největší geografický areál. Někde jsou hojní, jinde se naopak vyskytují jen při toulkách za potravou. Jsou to ptáci velcí kolem 22 centimetrů, s šedohnědým hřbetem a hlavou, břicho a peří pod ocasem mají zelenomodré. Nápadný je žlutý proužek na temeni, který mají samci i samice. Vydávají tiché, příjemné cvrlikání. Žijí převážně v párech nebo rodinných skupinách. V přírodě se živí ořechy, bobulemi a tvrdými semeny. Velmi rádi mají fíky, které tvoří jednu z nejdůležitějších součástí jejich potravy. Fík odseknou ostrým seknutím zobáku, drží si ho v jedné noze a ukusují. Zbytky fíků jim, k veliké radosti prasat a různých hlodavců, často padají na zem. V zajetí se papoušci žlutotemenní začali poprvé chovat kolem poloviny 19. století, potom až po dlouhé pauze koncem 20. století.
Areál rozšíření papoušků hnědých navazuje na rozšíření papoušků žlutotemenných, zejména v Angole a Namibii. Jsou také přibližně stejně velcí, měří kolem 22 centimetrů. Jejich zbarvení je tmavě hnědé až hnědočerné, na spodní části těla a hlavě se stříbrným odstínem. Neobvyklé je, že samičky jsou barevně výraznější, mají dolní část zad a břicha zářivě modrou. Způsob života a potrava jsou také podobné jako u papouška žlutotemenného. Své vědecké jméno dostali po významném německém přírodovědci 19. století, Dr. Eduardu Rüppellovi.
„Oba dva druhy papoušků jsme získali od soukromých chovatelů, protože v České republice ani na Slovensku, je žádná zoologická zahrada nechová. Zatím máme od každého druhu jeden pár a doufáme, že se jim u nás bude dařit tak dobře, že se brzy rozmnoží. V současné době jsou papoušci umístěni v zázemí, ale hned jak to počasí dovolí, uvidí je návštěvníci ve voliérách navazujících na pavilon Ptačí svět.“ Sdělil zoolog Mgr. Michal Podhrazský.