Ploutvonožci, kytovci, hlodavci, chudozubí, vačnatci, vejcorodí,letouni a ptáci

Kromě řady druhů tuleňů a lachtanů patří mezi ploutvonožce také mrož se svými ohromnými kly. Ostatní zuby má mrož celkem nevýrazné. Na rozdíl od něj jsou špičáky i stoličky lachtanů a tuleňů zuby pravých predátorů. Ryby a tučňáci se před nimi musí mít na pozoru. A oni se zase musí mít na pozoru před kosatkou.

U ozubených kytovců, tedy některých velryb a delfínů došlo k druhotnému sestejnění zubů. Nelze zde tedy odlišit řezáky, špičáky, nebo stoličky, jako u ostatních savců. 

Řezáky u hlodavců jsou přeměněny v silné zuby sloužící k hlodání. Nepoužívají je jen k dělení potravy či obraně, ale také, například u bobra, k úpravě  materiálu ke stavbě  svých přehrad a hradů. Jde na rozdíl od většiny zubů ostatních savců o zuby s neukončeným růstem. Rostou tedy celý život a průběžně se obrušují.

U některých chudozubých došlo v průběhu vývoje k částečné redukci velikosti i počtu zubů, například lenochod či pásovec. U vysoce specializovaných mravenečníků či luskounů zuby vymizely zcela. Na lov termitů, mravenců a jiného hmyzu jim stačí dlouhý lepkavý jazyk.

Na chrupu vačnatců je vidět, jak se odlišná skupina savců může, díky prostředí a potravě, vyvíjet stejným směrem. Zuby klokana jsou velmi podobné zubům býložravých placentálů. Naproti tomu zuby  tasmánského čerta jsou velmi podobné zubům šelem.

Jediný zástupce vejcorodých ve výstavě je ptakopysk podivný. Zvíře s ptačím zobákem snáší vejce a mláďata krmí mateřským mlékem. Aby toho nebylo málo, tak samci mají na zadní noze trn s jedovou žlázou. Není divu, že vědci zpočátku odmítali potvrdit věrohodnost preparátů, které se jim dostali na stůl. Kostru zapůjčilo gymnázium ve Vysokém Mýtě.

Na příkladu kaloně kladivohlavého a tukana obrovského lze vidět, kudy se ubírala evoluce u letounů a ptáků. Můžeme srovnat jejich hrudní končetiny. U letounů se kosti zápěstí (metakarpů) a článků druhého až pátého prstu značně prodloužily a tvoří výztuž pro velmi tenkou létací blánu - nosnou plochu křídla. U ptáků se články prstů naopak redukovaly a nosnou plochu křídla tvoří peří.