Do jednoho z domků černo-bílého městečka Tiébélé je nově možné nahlédnout několika malými otvory ve dveřích. Kdo se do nich zadívá, přenese se do prostředí vlhkého afrického lesa pohoří Eastern Arc na pomezí Keni a Tanzanie. „Domek jsme upravili na míru potřebám bércounů Petersových. Společně s našimi zahradníky jsme domov těchto úžasných zvířat vybavili lesní hrabankou, mnoha rostlinami a padlými kmeny tak, aby se cítili co nejbezpečněji,“ vysvětluje zooložka Gabriela Linhartová. Bércouni jsou známí nervózní plachou povahou, a tak je do domku možné nahlížet právě jen přes okénka.

Lesní hrabanka je důležitá z důvodu udržení vlhkosti. „Samice z materiálu z podrostu také buduje hnízdo, v němž odchovává mláďata,“ doplňuje zooložka. Bércouni hustý podrost využívají i v únikových manévrech. Ve spleti rostlin, kamenů a dalšího materiálu udržují čisté cestičky, kterými se rychle a bez překážek vydají k útěku.

Jde o poměrně křehká a zranitelná zvířata. Chovatelé velmi pečlivě sledují jejich zdravotní stav. „Obě zvířata jsme naučili nastupovat na váhu, a během krmení tak snadno zjistíme, jestli jsou v kondici. Vážení nám rovněž pomůže v situaci, kdy bude samice březí. Budeme tak moci monitorovat přírůstky váhy,“ přibližuje Gabriela Linhartová.

Bércouni Petersovi jsou jedněmi z největších bércounů. V dospělosti mohou vážit i lehce přes půl kila (nejmenší bércoun africký váží kolem 50 gramů). Podobně jako ostatní druhy má i bércoun Petersův velmi pohyblivý chobotovitý čenich. Tělo nesou tenké nohy, jejichž stavba stojí za českým rodovým jménem bércoun: lýtková a holenní kost, které tvoří bérec, jsou prodloužené a srostlé. Díky tomu jsou pevnější a umožňují bércounům neobyčejně silný odraz k úprku do bezpečí po výše zmíněných cestách.

Pro vědu byli bércouni dlouho záhadou a řadili je k hmyzožravcům, zajícům i kopytníkům. Až v poslední době se ustálil názor, že patří mezi Afrotheria. Do této starobylé a velmi rozmanité skupiny zvířat patří kapustňáci a dugongové, damani, hrabáči, bodlíni nebo sloni.

V současnosti chová SAFARI PARK dvě zvířata, pár složený z devítiměsíční samice ze Zoo Lipsko a rok starého samce z Tierparku Berlín. Do Dvora dorazili už na podzim, od té doby si postupně přivykali na nový domov a chovatelé hledali řešení, jak tato velmi plachá zvířata ukázat lidem, aniž by byla v přílišném stresu. Právě tak vznikla okénka ve dveřích domku v Tiébélé.

V lidské péči jsou bércouni Petersovi poměrně vzácní. Zahrady zapsané v celosvětovém systému ZIMS chovají ani ne stovku těchto zajímavých zvířat.