„Hrošíky rozmnožujeme po 15 letech. Evropský chov stagnoval a bylo složité vytvořit vhodné chovné páry. Problém byl zejména v nedostatku chovných samců,“ popisuje zoolog Jiří Hrubý. Již druhý narozený samec za necelého půl roku je proto velký úspěch. Umocňuje ho fakt, že v zahradách na celém světě se za poslední rok narodilo jen 12 hrošíků. Ačkoli je Malaya matkou poprvé, celou situaci zvládá v klidu a mláděti věnuje náležitou péči. Ošetřovatelé do odchovu nijak nezasahují.

Rozmnožování těchto sudokopytníků v lidské péči je přitom stále důležitější, protože jich v jejich divoké domovině rychle ubývá. Na vině jsou lov i úbytek přirozeného prostředí.

Malaya se narodila před šesti lety v Gaia Zoo v Nizozemí. Také otec, 17letý samec Wamburuhtuh řečený Valda pochází z Holandska. Do Podkrkonoší přišel na začátku roku 2020 z Rotterdamu. Jeho příchod byl výsledkem několikaletých jednání s evropskou koordinátorkou chovu.

Chov hrošíků liberijských ve Dvoře Králové má slavnou tradici. Začal již v roce 1972, první mládě – samce Viktora – se povedlo odchovat 17. února 1978. Šlo vůbec o první odchov hrošíka v zemi. Chovnou skupinu kromě Wamburuhtuha a Malayi tvoří ještě druhá chovná samice Tanquey s mládětem a její jedenačtyřicetiletá matka Tana. Obě dvě se narodily ve Dvoře Králové a Tana patří mezi nejstarší hrošíky na světě.

Každé ze zvířat musí obývat vlastní stáj, protože hrošíci jsou striktní samotáři. Snesou se jen během pár dnů říje. Tu musejí ošetřovatelé bezchybně vypozorovat, jinak by hrozilo, že se zvířata navzájem i smrtelně zraní.

Všech šest hrošíků nyní dočasně obývá prostor nové karantény nedaleko Neumannovy vily. Čekají, až jejich pavilon v klasické části areálu projde generální opravou. „Bude to jeden z našich symbolických dárků návštěvníkům k 75. narozeninám zahrady. Hrošíkům ale jistě udělá stejnou radost. Obě mláďata v něm bude možné pozorovat lépe než kdy dřív,“ upozorňuje ředitel safari parku Přemysl Rabas. Během rekonstrukce se hrošíkům zvětší venkovní výběhy. Ty dostanou i novou výsadbu. Větší budou i všechny bazény a kompletní obměny se dočká i veškeré vnitřní vybavení včetně zázemí. Hotovo bude v průběhu jara.

Hrošík liberijský je výrazně menší příbuzný hrocha obojživelného. Liší se od nich nejen vzrůstem, ale i chováním. Hrošíci jsou samotáři, kteří jsou s ohledem na svůj pralesní život mnohem méně vázáni na vodu. Dovedou sice výborně plavat, ale preferují spíše mělčí nádržky a bahenní jámy, v nichž odpočívají mezi pochůzkami po rozsáhlém pralesním teritoriu. To si – podobně jako hroch – označují rozmetáním trusu krátkým ocáskem. Přes den se v přírodě hrošík neúnavně toulá pralesem ve snaze najít dostatek potravy. Na rozdíl od hrochů bývá aktivní i ve dne: jejich citlivou kůži totiž chrání stín pralesa. Přesto jsou aktivnější za soumraku a v noci. Jejich stavy v přírodě západní Afriky podle IUCN stále klesají především v důsledku úbytku přirozeného prostředí. Druh je proto vedený jako ohrožený. Evropský chov trpí nedostatkem vhodných chovných samců. Safari park chová hrošíky liberijské od 70. let. Za tu dobu se tu narodilo 20 mláďat, včetně vůbec toho prvního v tehdejším Československu. Nyní ve Dvoře žije šest hrošíků liberijských, tři samci a tři samice. To je, stejně jako u hrochů, největší skupina mezi českými a slovenskými zoo.