„Žirafy jsou jedněmi z našich emblematických zvířat. Díky úžasné tradici, kterou založil transporty prvních zvířat z Afriky už Josef Vágner, jsme se stali nejúspěšnějšími chovateli planety. Aktuální přírůstek má ve dvorském chovu už číslo 280. Žiraf přitom v posledních desetiletích na mnoha místech dramaticky ubývá a pojistná populace v lidské péči má stále větší význam,“ upozorňuje ředitel SAFARI PARKU Přemysl Rabas.

„Narození mláděte je docela symbolické. Již v dubnu pořádáme jubilejní 40. ročník Safariběhu ČSOB. Jeho účastníci podpoří startovným právě ochranu žiraf v Africe,“ doplňuje Přemysl Rabas. Registrace na běh jsou již otevřeny.

Jedno z prvních mláďat roku 2025 narozených v SAFARI PARKU ukazuje důležitost spolupráce zodpovědných zoologických zahrad na záchraně ohrožených druhů a dlouhodobé udržitelnosti jejich populace v lidské péči. Samice Imara, která je matkou mláděte, přijela do Dvora Králové v roce 2020 v rámci chovatelské výměny. Liberečtí kolegové si do chovu vybrali jejího syna a bylo tedy nutné ve stádu držet samice, které mu nebyly příbuzné. Proto do Liberce zamířila dvorská samice a do Dvora právě matka aktuálního mláděte.

Právě koordinované výměny zvířat a jejich cesty za vhodnými partnery jsou jednou z pojistek udržitelnosti populace ohrožených zvířat v lidské péči. Samice Imara se ve Dvoře Králové poměrně rychle zapojila do chovu. V rámci SAFARI PARKU je malý samec už její druhé mládě (první se narodilo před dvěma lety). Otcem obou je dvorský chovný samec Bořek.
Mláďata ve Dvoře Králové obvykle nezůstávají. I v tu chvíli se ukazuje důležitost mezinárodní koordinace chovu. Právě na základě co nejlepší znalosti rodokmenů všech žiraf v partnerských zahradách koordinátor určuje nová působiště mláďat.

SAFARI PARK chová dvě formy žiraf: Rothschildovy a síťované. Mláďata žiraf Rothschildových mají na dvorském skóre větší podíl, malý samec je 186. dvorskou žirafou této formy. Zbytek tvoří mláďata žiraf síťovaných.
V současnosti žije v Podkrkonoší 18 žiraf Rothschildových a 10 síťovaných. Návštěvníci mládě zatím neuvidí. Je v zázemním pavilonu a do expozice se podívá až na jaře. V průběhu zimy mohou lidé v působivé vnitřní expozici pozorovat chovné stádo žiraf síťovaných.

Počátkem unikátního chovu v Podkrkonoší se staly výpravy někdejšího ředitele dvorské zoo Josefa Vágnera do Afriky. Z nich mezi lety 1969 a 1972 přivezl přes sto žiraf a víc než dva tisíce dalších zvířat. Krev dvorských chovů dodnes tvoří základ chovných skupin v mnoha zahradách po celém a světě znamená pojistku pro jejich zachování i v případě, že by v přírodě byly vyhubeny. Dvůr Králové je i místem narození vůbec první žirafy u nás – v roce 1972 se tu narodil samec Pepík.

Situace těchto ikonických zvířat v přírodě se od doby Vágnerových odchytů dramaticky zhoršila. Zatímco v roce 1985 žilo na světě kolem 155 tisíc žiraf, v roce 2015 to už bylo pouze kolem 95 tisíc. Za tento téměř 40% pokles, v některých oblastech dokonce pokles o 95 % mohou přeměna přirozeného prostředí, úbytek míst k pastvě, pytláctví i války. Až do roku 2015, kdy zoologové provedli velké sčítání divokých žiraf, navíc tato zvířata nebyla předmětem většího zájmu ochránců. Pro jejich rychlé mizení se proto následně vžilo označení tiché vymírání. Chov v péči člověka je tak v současnosti důležitější než kdy jindy.