Zhruba měsíc trvalo, než se naplnilo velké očekávání ošetřovatelů fenků. „Samice Femme Fatale 3. srpna uchýlila do nory, pak na tři týdny zmizela a nikdo ji neviděl. Když začala vylézat, bylo to jen v době, kdy byl všude kolem klid. A už bylo zjevné, že kojí,“ popisuje radostnou událost zooložka Gabriela Linhart. „Mláďata jsme poprvé viděli na začátku září. Dnes už s jistotou víme, že jsou nejméně čtyři. Teprve nyní se je ale povedlo vyfotografovat.“
Odchov probíhá zcela přirozeným způsobem. Samice Femme Fatale porodila svá první mláďata v noře ve venkovním výběhu. Tam také s mláďaty do současnosti tráví takřka všechen čas. „Pouze v noci se nyní vydávají do vnitřního boxu s proskleným oknem. Prozrazují je stopy v písku i často zválená vegetace. Je znát, že smečka často pořádně divočí,“ usmívá se Gabriela Linhart. Rychleji ubývá také nachystaná potrava. Dvorští fenci milují zejména malá kuřátka a myšata. Nejraději si pochutnávají na jejich mozečku. Zbytek nezřídka nechají.
Současný pár fenků žije ve Dvoře Králové od roku 2019. Samec Fantom přišel tehdy z Říma, Femme Fatale z izraelského Ramat Ganu. Obě zvířata byla velmi mladá. Oba byli od počátku velmi plaší, což jim zůstalo. Je obvyklé, že se oba partneři v přítomnosti lidí ukrývají. Po porodu se však chování samice výrazně proměnilo. „Ošetřovatelé v současnosti do venkovního výběhu prakticky nemohou chodit. Samice je velmi agresivní. Staví se na zadní nohy podobně jako surikaty, cení zuby a hrozí. Někdy se je snaží napadat i přes pletivo,“ popisuje bojovnou povahu zooložka.
Chov fenků není v zoologických zahradách neobvyklý, je ale velmi náročný. Podobně jako ostatní pouštní zvířata jsou fenci náchylní například na plísňová onemocnění. Odchovy zůstávají spíše raritou – za poslední rok se to povedlo jen šesti zoo z celkového počtu 62.
Fenek je nejmenší psovitá šelma vůbec. Na první pohled je zřejmé, že jde o obyvatele pouští – jeho obrovské uši jsou dokonalými detektory zvuku, navíc ale slouží i k regulaci tělesné teploty. Na tlapkách roste fenkovi srst i zespoda – když se prochází po rozpáleném písku, chrání mu polštářky na nohou chlupy. Přesto jde o takřka výhradně noční šelmu, která den obvykle tráví spánkem v noře či nějakém vývratu. V safari parku se naposledy rozmnožili v roce 2004.