"V inkubátoru jsme nastavili vlhkost kolem 90 procent a teplotu 32 stupňů. Tak měla mláďata ideální podmínky pro vývoj. Líhnutí začalo ze 4. na 5. Srpna, mláďata jsou velká a životaschopná,“ popisuje zoolog Michal Podhrázský. „Jde o první líhnutí nejdelších hadů Afriky v historii SAFARI PARKU,“ doplňuje. 

Zatímco v dospělosti může velikost krajty písmenkové hravě překonat i 7 či 7,5 metru a váhy až 100 kilo, mláďata jsou menší. Ze zhruba deset centimetrů dlouhých vajec vylézají háďata dlouhá kolem 60 centimetrů. „Krajty písmenkové velmi rychle rostou. Ze současné velikosti můžeme předpokládat, že v dobrých podmínkách dorostou do pětimetrové délky za zhruba šest let,“ předpokládá zoolog.

Ve světových institucích institucích sdružených databází ZIMS žije 55 krajt písmenkových. Za posledních 12 měsíců se nevylíhly nikde jinde na světě. V přírodě mají status „téměř ohrožený“ – ačkoli stavy nejsou na kritické úrovni, na mnoha místech její počty klesají. Jsou loveny z důvodu strachu; s ohledem na velikost je místní považují za škůdce a zabijáky. Lidé je loví i pro maso a kůži.

Mívají poměrně agresivní a kousavou povahu. I proto jsou v chovech vzácnější. Takový had vyžaduje bezpečné zařízení i velmi zkušené chovatele. Rizika ukazuje i nedávná historie: v roce 2017 usmrtila 2,5metrová krajta písmenková podle závěrů policie dospělého chovatele ve Velké Británii. Z přírody jsou poslední prokazatelné případy usmrcení člověka z roku 1979, ovšem i v novém tisíciletí se objevují případy usmrcení lidí, které se krajtám připisují. 

Standardně přitom krajty písmenkové loví menší i velké obratlovce. Ty škrtí nesmírnou silou. Dospělý had dovede uškrtit a spolknout i kořist velikosti prasete nebo gazely. Po podobně velkém jídle následuje dlouhá doba trávení. Krajty písmenkové jsou absolutními rekordmany v „hladovění“ – jedno zvíře v Africe podle poměrně přesných záznamů nežralo 2,5 roku, tedy přes 900 dnů.

Krajty písmenkové dostaly své pojmenování podle působivého vzoru na kůži, který jim slouží jako maskování – připomíná totiž egyptské hieroglyfy. Patří k šesti největším hadím druhům světa: jedinec změřený v roce 1932 v Pobřeží slonoviny měl údajně (neexistuje však dostatek zdrojů, které by to potvrdily) 9,8 metrů. To by z krajty písmenkové dělalo vůbec nejdelšího hada světa.

V Česku chová krajty v rámci zahrad sdružených ZIMS ještě Zoo Plzeň, Zoo Na Hrádečku a Zoo Ostrava. Ta si jako poslední připsala úspěch v rozmnožování. A právě z Ostravy pochází i dvorský chovný samec.