SAFARI PARK přivítal nového samce žirafy síťované. Přicestoval ze Zoo Jihlava už v pátek, ovšem první dny strávil v zázemí Pavilonu žiraf. 8. července ráno ho chovatelé ve velkém výběhu spojili se samicemi. Situace je od počátku dynamická a seznamování provází honičky. Pozorovat jindy klidné žirafy je mimořádný zážitek.

Dvůr má v současnosti 11 žiraf síťovaných a 15 žiraf Rothschildových.

Nový samec se jmenuje Paul, narodil se před 14 lety v Zoo Munster v Německu, po odstavení od matky zamířil do Zoo Jihlava. Tam žil v samčí skupině. „Držení záložní skupiny samců žiraf v Zoo Jihlava je velmi důležité pro celý evropský chovný program. Umožňuje to koordinovat přesuny zvířat mezi zoologickými zahradami podle genetických doporučení a plánů,“ vysvětluje šéfka komunikace Zoo Jihlava Simona Kubičková. Jihlava je v tuto chvíli nakrátko bez žiraf. To se ale velmi brzy změní. Na Vysočinu totiž brzy dorazí noví žirafí mladíci z několika zahrad, mezi nimi i odrůstající samec žirafy Rothschildovy ze Dvora Králové.

SAFARI PARK je světovou jedničkou v chovu žiraf. Počátkem světoznámého chovu v Podkrkonoší se staly výpravy někdejšího ředitele dvorské zoo Josefa Vágnera do Afriky. Z nich mezi lety 1969 a 1972 přivezl přes sto žiraf a víc než dva tisíce dalších zvířat. Dvorská krev dodnes tvoří základ chovných skupin v mnoha zahradách po celém a světě znamená pojistku pro jejich zachování i v případě, že by v přírodě byly vyhubeny. Dvůr Králové je i místem narození vůbec první žirafy u nás – v roce 1972 se tu narodil samec žirafy Rothschildovy Pepík.

Situace těchto ikonických zvířat v přírodě se od doby Vágnerových odchytů dramaticky zhoršila. Zatímco v roce 1985 žilo na světě kolem 155 tisíc žiraf, v roce 2015 to už bylo pouze kolem 95 tisíc. Za tento téměř 40% pokles (v některých oblastech dokonce pokles o 95 %!) mohou přeměna přirozeného prostředí, úbytek míst k pastvě, pytláctví i války. Až do roku 2015, kdy zoologové provedli velké sčítání divokých žiraf, navíc tato zvířata nebyla předmětem většího zájmu ochránců. Pro jejich rychlé mizení se proto následně vžilo označení tiché vymírání. Chov v péči člověka je tak v současnosti důležitější než kdy jindy.