„Dva samce z 15. a 31. května doplnila 19. července samička a uzavřela ve Dvoře sezonu u oslů somálských,“ popisuje zoolog Luděk Čulík. Všechna tři mláďata se krátce po porodu postavila a ihned následovala své matky. Stejně tak by to bylo i v přírodě.  

Chov oslů somálských nabývá stále větší důležitosti. S ohledem na vývoj politické situace v oblastech Afrického rohu, kde dříve žili, je nepravděpodobné, že by se dařilo rozvinout v nejbližší době v celém regionu účinné a dlouhodobě funkční projekty ochrany druhů in situ. Velkým problémem chovu v péči zoologických zahradách je prostor - zejména hřebci jsou velmi agresivní a pro chov stádečka je potřeba relativně hodně rozsáhlý prostor. Složitou situaci druhu v přírodě i lidské péči dokresluje i fakt, že v uplynulých 12 měsících se v zoologických zahradách na celé planetě narodilo jen 10 hříbat, včetně těch dvorských.

Expozice, kterou osli somálští obývají, se nazývá Sahel. Jde o poslední výběh před Lvím safari a pozorovat je lze i z vyhlídkové stezky u lanového parku. Společnost oslům dělají ve výběhu perličky kropenaté a stádo přímorožců šavlorohých. Stejně jako pro osly somálské, také pro přímorožce jsou zoologické zahrady poslední šancí na záchranu. V přírodě je už totiž člověk s největší pravděpodobností vyhubil.

Osel somálský je nejvážněji ohroženým lichokopytníkem Afriky. Ve volnosti Etiopie, Eritrey, Džibuti a snad i Somálska jich podle odhadů přežívá nejvýš 200. S ohledem na nestabilní politickou situaci však stavy dál klesají bez velké možnosti rozvíjet programy in situ. Chov v zoologických zahradách je proto klíčový: jak ukázaly obdobné projekty například v Mongolsku, jsou koňovití schopní přizpůsobit se a po postupném vypuštění přežít i ve volnosti. V Evropě aktuálně chová osly somálské jen 29 zoologických zahrad.