Hroch obojživelný - Hippopotamus amphibius

Po slonu druhý nejtěžší suchozemský savec Afriky.
výskyt Afrika na jih od Sahary
biotopřeky a jezera na savanách
potravavodní a suchozemské rostliny
věkv přírodě až 40 let, v lidské péči až 50 let
rozměrydélka těla 2,8–4,5 m, ocas 35-60 cm, výška v kohoutku 1,3–1,7 m
váha1500–3000 kg

Na vodu vázaný obr, který našlapuje na čtyři prsty propojené krátkou plovací blánou. Hroši obojživelní jsou rozšířeni podél téměř všech větších toků Afriky. Přes den většinou ve skupinách odpočívají v mělké vodě a v noci vyráží na mělčinu za pastvou. Jeho nozdry, oči i uši jsou posazené vysoko na hlavě, takže může být téměř úplně ponořen a přesto může dýchat a vnímat co se děje nad hladinou. Nozdry a uši mají záklopky, které při potápění uzavře. Pod vodou na jeden nádech vydrží až deset minut. Samice rodí a kojí mláďata pod vodou. Špičáky samic i samců v dolní čelisti vyrůstají v dlouhé kly, které používají k vzájemným přím o místo ve vodě, nebo na obranu proti jiným druhům zvířat. Hroch je pro člověka i jiná zvířata nebezpečný pokud se dostanou mezi něj a vodní úkryt, nebo když naruší jeho prostor ve vodě.

V královédvorské zoo chováme hrochy již od roku 1966, kdy byla do naší zoo dovezena samice Dora a o rok později její druh, samec Heini. Tento pár měl řadu potomků - během let odchovali 8 mláďat, z toho 6 samic a 2 samce. Dora uhynula 27.4. 1995 v důsledku těžkého porodu. Poslední jedinec hrocha, samec Heini, byl 31. července 2002 darován do ZOO Antwerpen (tam v roce 2015 zemřel ve věku 50 let) kvůli plánované rekonstrukci pavilonu slonů. Návštěvníci mohou hrochy opět vidět od roku 2016 na letním africkém výběhu společně s dalšími kopytníky a pelikány. Mimo hlavní návštěvnickou sezónu jsou hroši umístěni na zimovišti bez přístupu návštěvníků. Samice se jmenují Mona a Hula a samec Mike.

čtěte také