Slon savanový je na rozdíl od slona pralesního (Loxodonta cyclotis) přizpůsoben k životu na otevřených savanách. Jeho velikost mu tak dává konkurenční výhodu oproti ostatním býložravcům a větší tělo umožňuje větší povrch střev ke trávení i málo výživné potravy. Sloni žij v rodinných skupinách vedených starší samicí. Ta je nositelkou zkušeností a znalostí důležitých pro přežití celého stáda, například kde a jak najít vodu v období sucha, nebo kudy vede migrační trasa za potravou. Mláďata se rodí samicím po dvou letech březosti a až do dospělosti (11-13 let) o ně pečují všechny samice ve stádě. Dospělí samci ze stáda odcházejí a kromě období páření žijí samotářsky. Sloni z Afriky nezadržitelně mizí. Zatímco roce 1979 v Africe žilo 1 300 000 slonů, k roku 2018 je to 500 000. Na vině je hlavně pytláctví pro slonovinu (kly), ale také ztráta přirozeného životního prostoru. V pavilonu žijí starší samice, chovné centrum by mělo vzniknout v nové části safari parku.
Další zajímavosti:
- Velké uši slonů jsou protkané hustou sítí cév kudy prochází krev a slouží tak především jako prostředek k ochlazování těla.
- Kly jsou přeměněné řezáky a mají je samci i samice.
- Chobot slona vzniká srůstem nosu a horního rtu a je v něm více svalů než v těle člověka.
- Chobot slonů má mnoho funkcí: dýchání, podávání potravy a vody do úst, čich (cítí vodu na desítky kilometrů a dva metry pod zemí), hmat, a nebezpečná zbraň
- Průměrná denní spotřeba potravy u slonů v přírodě kolísá podle hmotnosti od 200 kg do 450 kg, přijímání potravy se sloni věnují 18 až 20 hod denně. V lidské péči dostávají zpravidla 130 kg na den - dávka obsahuje více kalorií než potrava v přírodě).
- Slon denně vypije 100 až 300 l vody.
- Za celý život porodí samice 7 až 8 mláďat (dospělého věku se dožije pouze 50 %).