Všem nosorožcům rostou v bomách husté keřovité porosty, které jim zajišťují dostatek potravy. I tak jsou stále trochu přikrmováni. Mkomazi je velice suchou oblastí, takže nosorožcům musí být každé dva až tři dny cisternou dovezena voda a při té příležitosti dostávají i jádro a trochu mrkve.

Zatímco úplně první výběhy v Mkomazi byly stavěny především z dřevěných sloupů, dnes už se v rezervaci snaží, aby rohové sloupy byly kovové. Jinak převládají sloupy dřevěné, i mezi nimi je ale každý třetí, čtvrtý kovový, aby udržel dráty v případě, kdyby náhodou nějaký dřevěný sloup uhnil. V drátech je elektřina a celý plot je vybaven výstražným systémem. Případné přerušení drátů na kterémkoli místě by bylo hned hlášeno na kontrolních místech. Takhle vybavené jsou i výběhy dvorských nosorožců. Celou oblast navíc hlídají strážci se zbraněmi.

Stejně jako u dalších výběhů byly i u dvorských nosorožců rozmístěny lapače na mouchy tse tse (přenašeč spavé nemoci). Jde o kus látky velký asi metr na 60 cm složený ze dvou černých pruhů po stranách a modrého uprostřed. Celé je to napuštěno feromonem i jedem zároveň, takže když na látku mouchy sednou, vzápětí padnou k zemi.

Záchranná stanice pro nosorožce v Mkomazi není běžně přístupná veřejnosti a jejím hlavním cílem je odchovat co největší množství nosorožců černých pro případné budoucí vypuštění na dalších místech v Tanzanii. „Jako ZOO Dvůr Králové si velmi ceníme toho, že se na tom můžeme alespoň částečně podílet. Je vidět, že se tam všem našim nosorožcům velmi dobře daří,“ uvedl ředitel zoo Přemysl Rabas poté, co nosorožce v říjnu navštívil.