Rok 2016 v Mkomazi - mláďata a přesun Elišky


14.1.2017
Dvě mláďata a přesun dalšího nosorožce ze zoo do Afriky – to je ve zkratce shrnutí skvělého roku 2016 pro Mkomazi.
Ke dvěma samičkám, které má v Mkomazi samec Jamie s původně dvorskou samicí Deborou, přibyla v dubnu další samička – Mobo. Tentokrát se Jamie spustil se samicí Grumeti, která do Tanzanie přicestovala z anglického Port Lympne. Jak se však zakrátko ukázalo, svou pozornost poctivě věnoval i další dospělé samici ve společném výběhu, Zawadi. Té se další Jamieho mládě, samička Georgina, narodilo v červnu. Všechna tato zvířata žila po celý rok 2016 ve velkém výběhu, kde je Jamie jediným dospělým samcem. Samec Jabu sdílel po celý rok 2016 svůj výběh se samcem Mondulim, který do Mkomazi přišel rovněž z anglického Port Lympne.

V červnu se nejen narodilo další Jamieho mládě, ale také vyvrcholila dlouho připravovaná operace – přesun samičky Elišky z dvorské zoo do Mkomazi. Eliška se na transport připravovala už několik měsíců předem za dohledu zoologa Jiřího Hrubého, kterého zná od narození. Do výběhu v zoo jí byla umístěna falešná bedna, kterou musela každý den procházet a postupně si na ni zvykat. Časem do ní dostávala i krmení, několik dnů před odjezdem i pod dohledem Peta Morkela, afrického specialisty na transporty nosorožců.

Vlastní nakládání Elišky do bedny začalo v 7 hodin ráno v neděli 26. června. Na nákladním autě pak zamířila do Lipska na letiště společnosti DHL, která pro celý transport zadarmo zorganizovala let až na letiště Kilimandžáro v Tanzanii. Do speciálního letadla byla Eliška naložena jako poslední a přibližně v 19 hodin se boeing odlepil od země. Plánované mezipřistání v italském Bergamu se kvůli silné bouřce, která rozkývala celé letadlo, protáhlo, takže na Kilimandžáro Eliška dorazila s mírným zpožděním.

Po celní proceduře a vřelém přivítání tanzanskými úředníky následovala několikahodinová cesta na náklaďáku do národního parku Mkomazi. Konvoj čítal snad deset aut, kromě policistů se k bedně s nosorožcem přidali strážci přírody z Tanzanských národních parků, představitelé DHL, filmový štáb a samozřejmě Tony Fitzjohn. Policisté a rangeři dokonce vytlačovali protijedoucí auta ze silnice, naštěstí nikoho nedohnali k tomu, aby se převrátil do příkopu. Uvnitř národního parku poblíž rezervace pro nosorožce ještě čekalo oficiální uvítání od tanzanských představitelů a pak už se Eliška konečně přesunula ke své nové bomě (ohradě z dřevěných kůlů). Její bedna byla jeřábem sundána na zem a poté přisunuta ke koridoru pro vypuštění. Po přibližně 31 hodinách cesty tak mohla Eliška konečně šlápnout na pevnou zem. Nejdřív byla opatrná, po chvilce však už obhlížela bomu a začala baštit mrkev.

Po celou dobu přesunu byla Eliška pod dohledem zoologa Jiřího Hrubého a veterináře Peta Morkela. Zoolog s ní zůstal v Mkomazi ještě dva týdny po přesunu a znovu se za ní na týden vypravil asi jeden a půl měsíce po transportu. Během druhé návštěvy dvorského zoologa byla Eliška vypuštěna do většího výběhu navazujícího na ohradu z dřevěných kůlů. Je sice stále přikrmována, pobývá však už v pravé africké buši s akáciemi, takže postupně přechází na přirozenou stravu. Navrátily se jí také divoké instinkty.

Na konci roku 2016, tedy půl roku po transportu, si Eliška stále přivykala na nové prostředí. Zatímco po příjezdu se projevovala neklidně, po několika měsících už šlo spíš o ostražitost. Celkově je klidnější a už si našla bližší vztah ke svým dvěma hlavním ošetřovatelům. Přes den většinou odpočívá, pozdě odpoledne a brzy večer okusuje akácie. Každý večer si chodí na seno a pelety. Při tom se nechá přes plot podrbat a někdy i nakrmit z ruky svými novými ošetřovateli. Takhle by si měla zvykat ještě několik měsíců a během roku 2017 by mohlo být rozhodnuto o jejím případném spojení s dalšími nosorožci v Mkomazi.

Skupina nosorožců ze zoologických zahrad si i na konci roku vedla dobře. Dvě nová mláďata byla v dobré kondici stejně jako všechny samice. Pouze Jamie začal být trochu ostřejší k samici Zawadi a svým dlouhým a ostrým rohem na ni dotíral. Veterináři a strážci z Tanzanských národních parků mu proto roh zkrátili, takže už nebyl tak ostrý.

Kromě záchranné stanice pro nosorožce se Tony Fitzjohn snaží pomoci i dalšímu velmi ohroženému savci – psu hyenovému. ZOO Dvůr Králové mu proto i v roce 2016 koupila foukací střely, které jsou potřeba pro imunizaci psů.

Fotogalerie