V pátek 20. prosince uplynuly přesně čtyři roky ode dne, kdy do keňské rezervace Ol Pejeta dorazila čtveřice severních nosorožců tuponosých ze ZOO Dvůr Králové. Vzhledem k tomu, že se nosorožcům dosud nepodařilo rozmnožit, rozhodli jsme se důkladně prověřit zdravotní stav zvířat v Ol Pejetě a do snah o záchranu těchto mimořádně vzácných živočichů zapojit i samici Nabiré, která žije ve Dvoře Králové.

Ačkoli jsou zvířata v dobré kondici a po převozu do Afriky se jejich pohlavní činnost zlepšila, došlo v poslední době k útlumu. Poslední páření samic bylo pozorováno před více než rokem a z analýzy vzorků trusu, při níž se zjišťuje hladina hormonů, vyplývá, že samice březí nejsou.

„Situaci v Ol Pejetě jsme pečlivě prověřovali. Před necelým rokem ještě existovala naděje na březost. Vyloučena byla letos na jaře. Nosorožce jsem naposledy navštívil v říjnu a po mém návratu jsme uskutečnili kroky, které jsme připravovali už v průběhu celého roku,“ říká k tomu ředitel zoo Přemysl Rabas.

V listopadu tak proběhla jednání s vědci z berlínského Institutu pro výzkum zoo a divokých zvířat (IZW). Ti prováděli před přesunem zvířat do Afriky umělou inseminaci samic, avšak bezvýsledně. S IZW jsme se předběžně dohodli, že v roce 2014 společně prověříme zdravotní stav zvířat v Ol Pejetě a zhodnotíme, zda je potřeba odebrat nějaké biologické vzorky. Zároveň společně s dalšími partnery projektu posoudíme, zda by bylo možné přistoupit k nějaké formě umělého oplodnění samic žijících v Ol Pejetě.

Do snah o záchranu nosorožců tuponosých severních by však měla být zapojena i severní samice Nabiré, která dnes žije v ZOO Dvůr Králové společně s párem jižních bílých nosorožců. Nabiré do Afriky neodcestovala, protože její děloha je téměř celá vyplněna nádorem, tudíž neexistuje naděje, že by zabřezla.

Jeden z jejích vaječníků by však mohl být zdravý, existuje tedy šance na odběr jejích genetických vzorků pro případné oplodnění mimo její tělo (tzv. oplodnění in vitro). Zárodek by pak teoreticky mohla ve svém těle donosit jiná samice, v úvahu by připadala samice jižního poddruhu tuponosých nosorožců.

„Víme, že získat vajíčko z Nabiré může být riskantní, protože jde o starší zvíře. Severních bílých nosorožců je na světě však tak málo, že je potřeba zkusit všechny možnosti jejich záchrany,“ vysvětluje důvody Přemysl Rabas. I v případě Nabiré však nejdříve proběhne zdravotní prohlídka, a to příští rok v jarních měsících.

Výhledově bychom rádi prozkoumali rovněž možnost zapojit se do snah o naklonování severních bílých nosorožců. Tato cesta záchrany je sice mimořádně nákladná, nicméně buňky z tlamy samice Fatu, která se v roce 2000 narodila ve Dvoře Králové jako zatím poslední známé mládě nosorožce tuponosého severního, už byly součástí experimentu, který šel tímto směrem.

Skupina kalifornských vědců v roce 2011 zveřejnila1, že se jim podařilo připravit tzv. indukované pluripotentní kmenové buňky severního bílého nosorožce z tkáně Fatu. Význam tohoto pokusu spočívá v tom, že z takto uměle upravených buněk mohou následně vzniknout téměř jakékoli tělesné buňky, tedy například i reprodukční buňky.