Sudán prožil zcela neobyčejný život. V 70. letech minulého století unikl přesunem do Dvora Králové vybití svých příbuzných ve volné přírodě. Zplozením dvou samic významně přispěl k zachování svého druhu, včera z něj navíc byly odebrány vzorky genetického materiálu, které poskytují naději na rozmnožení bílých severních nosorožců pomocí nejmodernějších buněčných technologií. Své poslední roky strávil zpátky v Africe, kde si získal srdce mnoha lidí svou důstojnostíí a houževnatostí.

“My všichni v Ol Pejetě jsme Sudánovou smrtí zarmouceni. Byl to úžasný nosorožec, skvělý ambasador svého druhu. Budeme si ho pamatovat pro jeho jedinečnou schopnost přitáhnout celosvětovou pozornost ke kritické situaci nejen nosorožců, ale mnoha tisíců dalších druhů, kterým hrozí vyhynutí v důsledku neudržitelné lidské činnosti. Doufejme, že jednou bude jeho odchod považován za významný iniciační moment pro ochranu přírody po celém světě,” uvedl Richard Vigne, ředitel rezervace Ol Pejeta.

Po Sudánově smrti zůstávají na světě poslední dvě samice nosorožce bílého severního, jeho dcera Nájin a její dcera Fatu, obě narozené ve Dvoře Králové a nyní žijící v rezervaci Ol Pejeta. Jedinou nadějí na záchranu těchto nosorožců je v současné době vývoj metod umělého oplodnění (in vitro fertilizace – IVF), při nichž budou využita vajíčka z posledních dvou samic, zmrazené semeno ze severních bílých samců a rovněž náhradní matky nosorožce bílého jižního pro donošení embryí.

Jak jsme se dostali až sem?

Rozsáhlé pytláctví v 70. a 80. letech minulého století, způsobené poptávkou po nosorožčí rohovině v asijské tradiční medicíně a jako materiálu pro výrobu rukojetí dýk v Jemenu, vedlo k vyhynutí bílých severních nosorožců v Ugandě, Středoafrické republice, Sudánu a Čadu. Poslední populace čítající asi 20 až 30 nosorožců v národním parku Garamba v Demokratické republice Kongo se stala obětí bojů v regionu na přelomu tisíciletí. Od roku 2008 považuje většina expertů severní bílé nosorožce za vyhynulé ve volné přírodě.

V roce 2009 byla poslední čtyři zvířata schopná reprodukce – dva samci a dvě samice – převezena ze Safari Parku Dvůr Králové do rezervace Ol Pejeta v Keni (s podporou organizací Flora & Fauna International a Kenya Wildlife Service). Předpokládalo se, že africké podnebí a vegetace, tedy prostředí blízké tomu, v němž se tento druh přirozeně vyskytoval, poskytne čtveřici vhodnější podmínky pro rozmnožování

Od příjezdu do Ol Pejety byla čtveřice zvířat ze Dvora pod nepřetržitým ozbrojeným dohledem a ošetřovatelé jim hned začali podávat doplňkové krmivo. Navzdory tomu, že bylo pozorováno opakované páření, žádná ze samic úspěšně nezabřezla.

V roce 2014 byly zahájeny přípravy na spojení Nájin a Fatu se samcem příbuzného nosorožce bílého jižního v naději, že by případné mládě, kříženec, v sobě nosilo alespoň část genů severního poddruhu. Bohužel, ani tento pokus se nezdařil. Vyšetření obou samic později odhalilo, že ani jedna z nich už není schopna přirozené reprodukce a že jen jedna z nich by teoreticky mohla zabřeznout pomocí metod umělé reprodukce. Úhyn jednoho ze samců, Suniho, v říjnu 2014 odborníky utvrdil v tom, že je zcela nezbytné najít jiné řešení, jak bílým severním nosorožcům pomoct přežít.

Co bude dál?

S tím, jak ubývaly možnosti nosorožce bílé severní zachránit přirozenou cestou, rozhodli se vědci vyvinout umělé metody reprodukce, včetně IVF, pro záchranu tohoto druhu. Safari Park Dvůr Králové a Ol Pejeta se spojily s IZW Berlín, institucí Avantea v italské Cremoně a s Kenya Wildlife Service a pokusí se v dohledné době vůbec poprvé odebrat vajíčka ze severních samic žijících v Ol Pejetě. Poté se pokusí o jejich oplodnění semenem uchovaným ze samců a následné vložení embrya do příbuzných samic bílého jižního nosorožce jako náhradních matek. Tato procedura však nebyla v případě nosorožců severních ještě nikdy dříve uskutečněna a nese s sebou i jistou míru rizika.

“Sudán byl posledním nosorožcem bílým severním, který se narodil v divočině. Jeho smrt je krutým symbolem lidské přezíravosti k přírodě a zarmoutila všechny, kdo Sudána znali. Není ovšem důvodem k tomu, abychom se vzdali. Měli bychom využít jedinečné situace, kdy mohou být nejmodernější buněčné technologie využity pro ochranu kriticky ohrožených zvířat. Může to znít neuvěřitelně, ale s využitím nově vyvíjených technologií by dokonce i Sudán ještě mohl mít potomky,” uvedl ředitel dvorského Safari parku Přemysl Rabas. “Budeme vděční všem, kdo se nám v našem úsilí rozhodnou pomoci.”

Odhadované náklady na tento projekt – od vývoje metod, přes následné pokusy, vkládání embryí do náhradních matek, až po vytvoření reprodukčně funkční skupiny severních bílých nosorožců, se pohybují v řádu milionů dolarů. Je to však jediný způsob, kterým můžeme zachránit celý druh před vyhynutím. Safari Park Dvůr Králové a rezervace Ol Pejeta tak žádají o pomoc všechny, kdo mohou podpořit tento projekt a pomoct nám sehnat nezbytné finanční prostředky dříve, než bude příliš pozdě.

Přispět můžete na konto Wildlife: 264350610/0300