„Studie ukázala vysokou míru veřejného přijetí využití klasických metod asistované reprodukce v ochraně přírody. Přestože respondenti obecně upřednostňují tradiční ochranářské přístupy, jako jsou chráněná území nebo botanické zahrady, uznávají význam ART jako doplňkové strategie při řešení krize biodiverzity,“ komentuje Pierfrancesco Biasetti, vědecký pracovník německého Leibnizova institutu pro výzkum zoo a volně žijících živočichů (Leibniz-IZW) a Etické laboratoře pro veterinární medicínu, ochranu přírody a welfare zvířat při Univerzitě v Padově. Čeští respondenti vykázali nejvyšší míru podpory inovativních přístupů, zatímco němečtí a italští respondenti byli zdrženlivější a zdůrazňovali potřebu etického dohledu. Průzkum rovněž potvrdil silné environmentální obavy mezi respondenty a poměrně dobré povědomí o ekologické krizi.

Studie zdůrazňuje význam zvyšování povědomí o krizi nosorožců. Respondenti sice správně označili pytláctví za hlavní hrozbu pro nosorožce, podceňovali však roli politické a sociální nestability při zvyšování rizika vyhynutí. Vědci doporučují zlepšit komunikaci o širších souvislostech, které přispívají k pytláctví a úbytku přirozeného prostředí.

„Ukázalo se, že mediální pokrytí hraje významnou roli při utváření veřejného povědomí o ochraně přírody. Čeští respondenti prokázali vyšší informovanost o krizi nosorožců, což souvisí s větším mediálním zájmem o toto téma v zemi. Studie poukazuje na potenciál dlouhodobé komunikace ze strany zoologických zahrad a ochranářských institucí při posilování porozumění veřejnosti a podpory ochranářských iniciativ. Naši kolegové ze Safari Parku Dvůr Králové v Česku jsou v ochraně nosorožců velmi aktivní a zdá se, že se to odráží ve vyšší informovanosti v zemi,“ říká Steven Seet, vedoucí strategické komunikace a vědecký pracovník Leibniz-IZW a doktorand Univerzity v Padově.

Studie také podtrhuje význam etické reflexe při vývoji a využívání ART v ochraně přírody. Respondenti ve všech třech zemích se shodli, že ačkoli jednotlivá zvířata mohou přispět k ochraně druhu, jejich welfare nesmí být ohroženo. Zejména němečtí respondenti zdůrazňovali potřebu etického dohledu, což poukazuje na nutnost strukturované etické analýzy, která by reagovala na obavy veřejnosti a zajistila odpovědné využívání těchto technologií.

Vědci navrhují soubor opatření ke zvýšení porozumění veřejnosti a podpory asistovaných reprodukčních technologií v ochraně přírody. Zaprvé by komunikační strategie měly více zdůrazňovat ohrožené lokální a evropské druhy, kterým se často nedostává takové pozornosti jako charismatickým nepůvodním druhům zvířat. Zvýšení povědomí o konkrétních hrozbách pro regionální biodiverzitu může posílit pocit odpovědnosti a zapojení veřejnosti. Zadruhé je důležité prezentovat inovativní technologie jako doplněk, nikoli náhradu zavedených ochranářských strategií. Ukázat, jak mohou tradiční ochrana stanovišť, management druhů a pokročilé biotechnologie fungovat synergicky, může snížit skepsi vůči novým metodám. Zatřetí začlenění ART do širšího rámce One Health může zvýšit srozumitelnost jejich významu tím, že poukáže na vzájemnou provázanost integrity ekosystémů, dobrých životních podmínek zvířat a lidského zdraví. A konečně, technologický rozvoj by měl být doprovázen trvalými investicemi do etického výzkumu a transparentní správy, aby bylo zajištěno odpovědné využívání těchto postupů, budována důvěra a naplňována společenská očekávání týkající se odpovědnosti a morální integrity.

„Tato průlomová studie přináší cenné poznatky o vnímání ART ve ochraně volně žijících živočichů a zdůrazňuje význam komunikace a etické reflexe při budování podpory pro tyto inovativní přístupy. V době, kdy krize biodiverzity nadále ohrožuje ekosystémy po celém světě, bude propojení tradičních a pokročilých ochranářských strategií, podpořené zapojením veřejnosti a etickým dohledem, klíčové pro ochranu ohrožených druhů a zachování biologické rozmanitosti pro budoucí generace,“ uzavírá Barbara de Mori, vedoucí Etické laboratoře pro veterinární medicínu, ochranu přírody a welfare zvířat při Univerzitě v Padově.

Publikovaný článek
Biasetti P, Hildebrandt T, Seet S, Stejskal J, Giardullo P, Göritz F, Holtze S, Galli C, Šťastný M, de Mori B (2026): Perceptions of assisted reproductive technologies in wildlife conservation: Public expectations and ethical implications across three EU countries. PLOS ONE. PONE-D-25-30141R2.