Deset zvířecích druhů se stane představiteli první vánoční kampaně Safari Parku Dvůr Králové. „V tomto náročném roce jsme víc než kdy jindy vděční za pomoc našich příznivců,“ vysvětluje ředitel safari parku Přemysl Rabas. „Na jednu stranu se radujeme z vysoké letní návštěvnosti, opakovaná omezení však přinášejí zatím těžko odhadnutelné škody nesmírné výše, které ani silné léto zdaleka nevyrovná,“ doplňuje. Kampaň provází hravý slogan „Africké zvíře do každé rodiny“.

Na každého, kdo se rozhodne do 31. ledna 2021 adoptovat jakékoli zvíře, případně od 1. ledna 2020 již adoptivním rodičem v safari parku je, čeká soutěž. „Na začátku února budou náhodně vylosováni tři vítězové, kteří budou moci absolvovat jeden den v roli ošetřovatele v safari parku a navíc se ještě seznámit s dalšími zvířaty ještě blíže, než je běžné,“ doplňuje Přemysl Rabas.

Safari Park Dvůr Králové je jedinečnou genetickou bankou afrických zvířat. Řada druhů, které v Podkrkonoší žijí, není možné vidět v žádné jiné české zoologické zahradě, a často bývají raritní i v evropském a světovém měřítku. Právě na ně se kampaň zaměřuje a doplňuje je osvědčenými symaťáky typu štětkounů afrických či gueréz angolských.

Adoptovat však mohou zájemci jakékoli zvíře ve Dvoře Králové. V safari parku jsou i druhy, které adopční rodiče mají, v průběhu roku ale dorazili nebo se narodili jejich noví zástupci. Takovými jsou například nosorožec bílý Kusini, nosorožec černý Embu, slonice Drumbo, nově vylíhlý hadilov písař, jehož ošetřovatelé odchovávají s pomocí zvláštního maňáska, první mládě želvy paprsčité vylíhlé v historii safari parku, a mnoho dalších.

Částka určená pro adopci kopíruje roční náklady na chov jednoho zvířete daného druhu, podporovatelé však mohou zároveň sami rozhodnout, kolik prostředků zvířeti pošlou. Příspěvek pro adopci začíná 500 korunami za rok.

Adoptivní rodiče získají spolu s adopcí unikátní certifikát se jménem a podle výše příspěvku i celou řadu dalších benefitů jako volné vstupenky do safari parku, pozvánky na exkluzivní akce, umístění cedulky s vlastním jménem u expozice daného druhu a podobně. Pokud chcete získat adopční certifikát safari parku do Vánoc, je potřeba zaslat platbu nejpozději do 14. prosince 2020. Podrobnosti najdete zde.

Nadále běží i jedinečný projekt Pozvi zvíře na oběd, v jehož rámci lidé mohou hradit denní krmení pro víc než třicítku zvířecích druhů.

KOMPLETNÍ SEZNAM ZVÍŘAT K ADOPCI NAJDETE ZDE.

Antilopa koňská

Stádo antilop koňských ve Dvoře Králové je druhé největší mimo Afriku. Za historii chovu se tu povedlo odchovat přes 400 mláďat a 29 antilop koňských se již z Podkrkonoší vrátilo zpět do Afriky. Jde tedy o skutečnou ikonu safari parku. Antilopa koňská je známá svou odvahou a bojovností. Zejména samci si hájí stáda samic i okrsky, které si sezonně vymezují, před vetřelci. Jsou popsány i případy, kdy tyto antilopy napadly ošetřovatele. U většiny ostatních druhů antilop je přitom běžné, že při sebemenším nebezpečí prchají pryč. Typické je také pasení, pití a dokonce i souboje na kolenou předních nohou. Tyto souboje, během nichž se samci srážejí a přetlačují, jsou velmi drsné a nezřídka končí vážnými zraněními.

Cibetka africká

Půvabně cibetky africké jsou v zoologických zahradách poměrně vzácné. V rámci Unie českých a slovenských zoo jsou k vidění pouze ve Dvoře Králové. V pavilonu šelem Joy Adamsonové mají k dispozici nejen vyhřátý vnitřní box, ale také prostorný výběh. Samec Tabari a jeho partnerky Tama a Tika nejsou podle ošetřovatelů vybíraví a pochutnají si na všech druzích masa od králičího k hovězímu, potkanů, ale i sladkém ovoci a někdy i zelenině. Právě díky tomu, že na ovoce rády vyhledávají i v přírodě, patří cibetky k důležitým pomocníkům rozšiřování lesů. S trusem totiž roznášejí semena, která pak klíčí i kilometry daleko od mateřské rostliny. Některé druhy cibetek jsou zejména v Asii zneužívány pro produkci nejdražší kávy na světě Kopi Luwak. Ta vzniká tak, že na farmách – a ve velmi nevyhovujících podmínkách - chované cibetky tráví kávové boby a téměř nepoškozená semena vybraná z jejich trusu se pak praží.  Své jméno dostaly cibetky podle cibetu, tedy olejovitého výměšku pachové žlázy. Ten se dřív používal v parfémářství či při výrobě mýdla.

Gueréza angolská

Raritně chovaná gueréza angolská patří k dvorskému rodinnému stříbru. Safari park chová osm jedinců, což představuje největší skupinu těchto gueréz v Evropě. Jemné „angolky“ jsou méně společenské než častější guerézy pláštíkové, a snad i proto je zoologické zahrady chovají mnohem méně, i když guerézy angolské jsou v přírodě ohroženější. Guerézy mají celou řadu zvláštností. Už samotné latinské jméno „colobus“, tedy česky „zmrzačený“ odkazuje k tomu, že jim takřka úplně chybí palec na rukách. Je to uzpůsobení pohybu v korunách stromů. Když se rodí mládě, je čistě bílé, na rozdíl od černých rodičů s bělavým pláštíkem dlouhých chlupů  – pravděpodobně proto, aby se matce neztratila při výpravách ve větvích. Jako téměř výhradní konzumenti listů mají třídílný žaludek, v němž jsou symbiotické bakterie trávicí celulózu. Původ celého evropského chovu je právě ve Dvoře Králové, kam přišly první guerézy angolské přímo z Afriky v říjnu 1988. Chov se posléze rozšířil i do plzeňské zoo a následně ještě do čtyř dalších zoologických zahrad.

Husička krátkoocasá

Husičky krátkoocasé nenajdete ani v deseti zoologických zahradách Evropy. Tito roztomilí ptáci, kteří žijí vždy v blízkosti vody, hned na první pohled zaujmou zvláštním posazením nohou. Kvůli tomu se velmi neobratně pohybují po souši, ve vodě jsou to ale dokonalí plavci. Dovedou se úžasně potápět a rychle plavou i po hladině. Právě kvůli ztíženému pohybu po souši v přírodě, kde stále hrozí nebezpečí, ráda odpočívá na velkých leknínech. Na těch si i ráda pochutná, je převážně býložravá, i když mladé krmí bezobratlými.

Hroznýš Dumerilův

Mohutný hroznýš Dumerilův nežije nikde jinde než na Madagaskaru. Tam však rychle ubývá jeho přirozeného prostředí, a tak se tento nádherný had stává stále vzácnějším. V přírodě má přitom velmi důležitou roli, jde totiž o vrcholového predátora. Díky velké síle si poradí s rozmanitou kořistí od menších hlodavců přes ptáky a dokonce si čas od času troufne i na lemury. Svou kořist neloví aktivně. Využívá své výborné maskovací zbarvení a nehnutě čeká, až se nic netušící zvíře přiblíží příliš blízko. Pak bleskurychle vyrazí, nešťastníka rychle omotá smyčkami svého silného těla a uškrtí. Možná i díky této lenivé životní strategii dostal hroznýš své latinské jméno - Acrantophis, což v překladu z řečtiny znamená líný had. Ačkoli nemá příliš silný zrak, dovede kořist bez problému vypátrat i ve tmě, protože jeho ostatní smysly jsou neobyčejně silné. Mnohé překvapí, že nesnáší vejce. Podobně jako i další zástupci hroznýšů totiž rodí až 15 živých mláďat, která se rychle rozlezou do okolí a dál už žijí na vlastní pěst. Pro vědce znamenají madagaskarští hroznýši záhadu. Dodnes není jasné, jak se hroznýši na Madagaskar dostali. Nejbližší příbuzné mají v Jižní a střední Americe a nikde jinde nežijí.

Chocholatka červená

Chocholatky červené chová safari park již přes deset let. A víc než dekádu čekal na první mládě. To se narodilo letos v červenci a je prvním přírůstkem tohoto druhu na území Česka a Slovenska. Chocholatky jsou jedny z nejdrobnějších antilop planety, žijící skrytým způsobem v lesích a křovitém buši subsaharské Afriky. I v místech, kde se přirozeně vyskytují, jsou opředeny mnoha záhadami, a tak například v mytologii Konga vystupují v roli šibalů – moudrých zvířat, která jsou schopná přelstít ostatní obyvatele lesa. V lidské péči jsou poměrně výjimečné, chocholatku červenou chová ani ne dvacet zoologických zahrad světa, v Česku jsou k vidění pouze ve Dvoře Králové. Na celém světě se v zoologických zahradách za poslední rok narodilo jen jedenáct mláďat.

Muréna síťovaná

Muréna síťovaná je jedním z největších druhů murén vůbec, v dospělosti může měřit i kolem tří metrů. Vyskytuje se v Indickém a Tichém oceánu a Rudém moři, obvykle v hloubkách kolem 5 až 40 metrů. Trpělivě vyhlíží z úkrytu svou kořist, kterou jsou hlavně nejrůznější ryby. Někteří vědci popisují i spolupráci s jinými dravci, například kanici. Ti nahánějí ryby při lovu ve volné vodě k útesům a korálům, kam se kořist snaží ukrývat. Ve štěrbinách už ovšem čekají murény, které si nachytají potravu a zbylé ryby vyhánějí zpět kanicům přímo do tlam. Ve Dvoře Králové dostává vybranou potravu: krevetky a další korýše, rybí maso a další dobroty. Ty jí chovatelé nabízejí z dlouhého peanu, protože v tlamě mají jakousi zadní čelist, která pomáhá sousta posouvat dál do krku. Kousnutí murény je nepříjemné taky proto, že její tělní tekutiny obsahují jed, a tedy mohou způsobit velmi nepříjemná zranění. Kvůli tělním tekutinám je nejedlé také její maso. Dvůr je jediná česká zoo, která murény síťované chová.

Páv konžský

S trochou nadsázky se dá páv konžský přirovnat k okapi mezi ptáky. Zatímco tajemnou příbuznou žirafy objevili v roce 1901, páva konžského dokonce ještě později – v roce 1913. Tehdy při své výpravě do Konga zahlédl americký přírodozpytec  James Chapin zahlédl neznámé peří na čelence domorodého náčelníka. Až v roce 1936 Chapin peří konečně určil. V muzeu v belgickém Tervurenu objevil starou vycpaninu, kterou jeho kolegové před lety špatně určili. Nevěřili totiž, že by v Africe mohli žít pávi, a tak se domnívali, že jde o křížence asijského páva s africkou domácí drůbeží a doporučili jej nevystavovat. O pávech konžských víme dodnes velmi málo. Jsou ovšem – podobně jako okapi – vzácní v přírodě i lidské péči. Na světě je chová 19 zoo, v safari parku zatím žijí dva samci, kterým zoologové hledají partnerky.

Štětkoun africký

Sympatický příbuzný prasat z afrických lesů a savan dostal své jméno podle prodloužených štětek chlupů na uších. Ostatním prasatům se podobá i způsobem života: je spíše společenský a má víceméně večerní aktivitu. Neúnavně hledá k snědku v podstatě cokoli, co zvládne polknout, je to ukázkový všežravec. Potravu hledá s pomocí vynikajícího čichu a z půdy ji dokáže vyhrabat díky silnému rypáku. Výrazné boule a výrůstky na hlavě slouží především samcům při přetlačování v soubojích. Samice budují před porodem hnízdo z travin a listů, v kterém selata tráví několik prvních dnů po narození. Stejně jako u divočáků jsou pruhovaná, aby měla v prvním období života lepší maskování.

Volavka obrovská

Volavkám obrovským se také někdy říká goliáší. Je to proto, že co do velikosti nemá mezi volavkami žádnou konkurenci. Jsou to samotáři, kteří si lovecké území důrazně brání před ostatními volavkami. Prosluly také rozvážnými pomalými pohyby. Ty překvapivě uplatňují i při lovu: dlouho nehnutě stojí a pozorují, co se děje pod hladinou. Pak bleskově vystřelí hlavou jako harpunou a i mohutné ryby napíchnou na ostrý zobák. Kvůli svým pomalým pohybům se často stanou obětí kleptoparasitismu, kdy jim mrštnější druhy predátorů ulovenou kořist ukradnou. V Česku chová v současné době volavky obrovské pouze dvorský safari park.

Neoslovil vás žádný z našich prozatímních sirotků? Vyberte si jakékoli další z tisíců našich zvířat. Jejich seznam najdeze zde.

POZOR! Adopční certifikáty odesíláme do 5 pracovních dnů od přijetí platby. Pokud chcete adopci zvířete jako dárek pod stromeček, je potřeba, aby peníze dorazily na účet safari parku nejpozději do 14. prosince 2020. U adopcí uhrazených po tomto datu nemůžeme zaručit dodání do Vánoc, certifikáty mohou v tom případě dorazit až po Novém roce.