Jezevce, lišky nebo sovy mohli obdivovat milovníci přírody v nemnoha klecích a voliérách zbrusu nového zookoutku ve Dvoře Králové nad Labem, který se veřejnosti otevřel v roce 1946. Zvířat ale rychle přibývalo a brzy vznikl i pavilon exotické zvěře s opicemi nebo lvem jménem Rémus. Zoo se brzy stala oblíbeným cílem a druhým největším i nejnavštěvovanějším místem svého druhu v zemi.

Zlom ale přišel až v roce 1965, kdy se ředitelem stal Josef Vágner. Ten prosadil zbudování safari a také zaměření na africkou faunu. Během svého ředitelování uspořádal osm expedic do Afriky, z kterých dovezl tisíce zvířat. Ta znamenala základ legendárních chovů ve Dvoře, které z něj dodnes činí nejvýznamnější genetickou banku afrických zvířat mimo jejich původní domovinu. Z odkazu Josefa Vágnera safari park čerpá dodnes, když pokračuje v unikátních chovech a vrací řadu druhů zpět do jejich původního domova. Takovými jsou například antilopy koňské, buvoli kaferští, adaxové či přímorožci šavlorozí.

Světový věhlas má i záchranný chov nosorožců černých, kteří se vrátili ze Dvora do Tanzanie a Rwandy. Patrně nejznámější jsou pak snahy safari parku o záchranu nosorožců bílých severních. Na světě jsou dnes známy už jen dvě samice těchto nosorožců a obě se narodily ve Dvoře. Žádná jiná zoo na planetě tento druh nikdy nerozmnožila.

Slavná minulost, současnost i budoucnost

Dávnou historii připomíná snad snad už jen Neumannova vila, která je dodnes středobodem celého areálu. S překotným vývojem náhledu na chov zvířat a na to, jak by měla zoo vypadat, došlo k mnohým změnám. Nesmělý zookoutek se stal Safari Parkem Dvůr Králové. Místem tak kulturně i zoologicky mimořádným, že je jako jediné svého druhu v zemi kulturní památkou.

Kdyby byl safari park lidskou bytostí, pomalu by se blížil do kmetského věku a pomalu by mu začalo ubývat sil. Naštěstí to ale tak není. Má sice zkušenosti a v průběhu let se stal mezinárodně uznávanou institucí, nicméně stále sílí a roste do krásy.

Za to třičtvrtěstoletí se v safari parku stalo mnoho světově výjimečných událostí. Dvůr Králové se stal Afrikou v srdci Evropy, plnou obrovských stád ohrožených a zřídka chovaných antilop i dalších druhů. Na základu skupin zvířat dovezených z Afriky Josefem Vágnerem vyrostly největší světové chovy žiraf, zeber, vodušek lečve a řady dalších. Někdejší zoo jako první na světě z černého kontinentu dovezla kriticky ohrožené buvolce hiroly a jako první je také rozmnožila.

Za zmínku stojí i první mláďata okapi, hrošíků liberijských, pelikánů kadeřavých, mangabejů černých, chocholatek červených, zmijí Nitscheiových nebo a řady dalších druhů. Chovy psů hyenových, gepardů, nosorožců, hadilovů písařů či kudu malých patří k absolutní světové špičce.

A za pozornost stojí i druhy neafrické, například první český odchov arů hyacintových, velmi úspěšný chov orangutanů, tygrů ussurijských či medvědů ledních.

Výjimečnost si dvorský safari park zachovává i dnes. Nikde jinde v Česku nemohou lidé obdivovat mezi jinými drily černolící, buvoly pralesní, gazely Thomsonovy či pávy konžské. Nikde v zemi neuvidí větší smečku lvů, za kterými se mohou vypravit vlastním autem nebo speciálním Afrika truckem.

Bez výletu do Dvora si neumí představit léto stovky tisíc Čechů a cizinců. Víc než patnáctka pavilonů a větších či menších krytých expozic, ojedinělá expozice kostí či největší sbírka děl legendárního Zdeňka Buriana však stále více láká k návštěvě i po zbytek roku, vždyť Týden duchů nebo Vánoční zoo nabízejí zcela jedinečnou atmosféru.