Elmar, samec orangutana bornejského (Pongo pygmaeus), žil donedávna v královédvorské zoo se dvěma družkami a dvěma potomky. Starší syn Batu odcestoval na konci minulého roku do zoo v Novosibirsku (Rusko), samice Dona před nedávnem do zoo v Chesteru (Anglie) a naopak k Elmarovi byla 13. února 2009 dovezena ze zoo v Twycrosu (Anglie) nová samice Satu.

Elmar je mohutný dospělý samec s typickým hrdelním a lícními vaky, které mu dodávají vzhled poněkud obtloustlého Budhy. Ovšem zdání klame, Emar je stále plný síly, skvěle šplhá a pohybuje se po zemi. Narodil se 28. října 1974 v zoo v Aalborgu (Dánsko), do ZOO Dvůr Králové přišel v roce 1992 z nizozemské zoo v Rhenen. Do dnešní doby se mu zde narodilo 9 mláďat, z nichž ovšem jen 4 byla úspěšně odchována. Poslední z nich – samečka Besara – mohou návštěvníci zoo ve Dvoře vidět ve společnosti samice Žanety.

Satu je mladá samička, která se narodila v Twycrossu 31. srpna 1999. Žila v rodině spolu se svým otcem a 13. prosince 2007 se jí narodilo mrtvé mládě. Aby nedošlo k dalšímu nechtěnému oplodnění vlastním otcem, veterináři jí nasadili antikoncepci a tu Satu dostávala až do chvíle, kdy byl koordinátorem chovu doporučen jejím přesun do ZOO Dvůr Králové k novému nepříbuznému partnerovi. Po nezbytné karanténě a vyšetření bylo konečně rozhodnuto o spojení Elmara a Satu.

Tři televizní štáby a několik fotografů se tísnilo u pavilonu zvaného Rotunda, když Elmar vznešeně vstoupil do pavilonu k Satu. Jenže nic se nestalo! Elmar odpočíval na podlaze pavilonu a sem tam si šel postěžovat ke dveřím, za kterými stály ošetřovatelky, jako kdyby je žádal o otevření dveří a návrat do své ubikace. Satu visela na lanech a hácích u stropu, a jak se Elmar přesunul pod ní, rychle odručkovala na opačný konec místnosti. A tak štáby a fotografové odjeli s nepořízenou – zvířata si zase jednou postavila hlavu a vůbec se nedržela nalinkovaného scénáře.

Ráno následujícího dne (11. 3. 2009) bylo ale vše jinak. Bez přítomnosti kamer a fotografů Elmar nejprve prohnal Satu po expozici, přitáhl si jí a po té proběhl dlouhý, snad dvacetiminutový akt lásky. Takový, na který všichni čekali o den dříve.

Pokud by došlo k oplodnění Satu, mohli by se v ZOO Dvůr Králové dočkat dalšího orangutaního mláděte. A jelikož březost těchto jedinečných a ohrožených zvířat je jen o pár dnů kratší než u lidí (235-265 dní), tak by to mohlo být právě na Štědrý den. Zda se naše očekávání naplní se ukáže až za pár týdnů.