„Většina lidí si v souvislosti s Joy Adamsonovou představí lvici Elsu nebo gepardici Pippu. My jsme se rozhodli připomenout, že paní Joy byla mnohem všestrannější osobností, navíc s kořeny v dnešní České republice,“ vysvětluje ředitel Safari Parku Dvůr Králové Přemysl Rabas. Od narození přírodovědkyně, která zasvětila svůj život ochraně africké přírody, uplynulo v lednu 110 let. Čtyři desetiletí uplynuly ode dne, kdy byla Joy Adamsonová v přírodní rezervaci Shaba zavražděna.

Výstavu safari park připravil spolu se Zuzanou Beranovou, která je autorkou životopisu Joy Adamsonové. Na první pohled na výstavě zaujmou parádní večerní šaty zlaté barvy z obchodního domu Harvey Nichols. „Šaty jsem získala od přátel Joy Adamsonové z Nairobi. Uschovala si je u nich spolu s další městskou garderobou a vybavením. Měla oprávněné obavy, že by v jejích sídlech v rezervacích mohly tyto věci přijít k úhoně. Kdykoli měla potom akci v Nairobi nebo kdekoli jinde po světě, stavila se u přátel a mohla vyrazit. Už styl modelu dokazuje, že Joy Adamsonová byla skutečná dáma,“ přibližuje Zuzana Beranová.

Šaty doplňuje precizně vedený deník o výdajích i dalších běžných událostech, skicář a další osobní předměty. Ty doplňují výtisky knih Joy Adamsonové, dobové propagační materiály k filmu Volání divočiny a také několik nádherných ilustrací přírody i lidí. Mezi lety 1938 a 1943 Joy dokončila na 700 botanických kreseb a maleb, z nichž byla spousta použita jako ilustrace celkem sedmi knih, které se dodnes využívají.

Také v druhé ilustrátorské disciplíně – portrétu – se Joy Adamsonová stala mimořádnou. Postupně namalovala na zakázku britské koloniální vlády na 600 portrétů Keňanů nejrůznějších etnik. Během portrétování navíc Keňany také zpovídala a na základě jejich výpovědí napsala etnografickou knihu velké hodnoty. Portréty Joy Adamsonové se následně staly základem stálé expozice Keňského národního muzea v Nairobi a část jich zdobí i prezidentské sídlo.

Bezesporu nejvíce se však Joy Adamsonová proslavila jako autorka knihy Příběh lvice Elsy (v anglickém originále Born Free), jež se stala bestsellerem. Kniha poprvé vyšla v roce 1960, od té doby se jí prodaly miliony výtisků a byla přeložena do 25 jazyků. Setkání s Elsou napomohl Joyin třetí manžel, George Adamson, který pracoval jako strážce zvěře. Právě on v roce 1956 přinesl Joy malé lvíče, protože předtím v sebeobraně musel zabít jeho rozzuřenou matku. Adamsonovi lvíče pojmenovali Elsa a rozhodli se, že jej vychovají a vrátí zpět divočině. Mimoděk se tak stali průkopníky dnes už respektovaného navracení zvířat žijících v lidské péči zpět do volné přírody. Snažení Adamsonových bylo korunováno úspěchem. Elsa se spářila s divokým lvem a přivedla na svět lvíčata, krátce poté však zemřela na napadení parazitem. Adamsonovi se pak postarali o Elsina lvíčata a vypustili je v národním parku Serengeti v Tanzanii.

Joy Adamsonová přitom vracela do divoké přírody nejen lvy. Podobným způsobem pracovala s gepardicí Pippou a levharticí Penny. Také o těchto experimentech napsala knihy. Díky své práci s africkými šelmami Adamsonovi předvedli, že člověk může navázat vztah s nebezpečnými zvířaty, a ukázali, že lvi jsou individuální zvířata s rozmanitými charaktery a emocemi.

Vliv Adamsonových je zřetelný dodnes. Stali se doslova prvními ochranářskými superhvězdami a i díky nim se do Afriky začalo jezdit na lovy beze zbraní. Joy přitom výtěžky z prodeje svých knih i filmových práv věnovala zpět na ochranu přírody – v Keni její velkorysá podpora přispěla k založení osmi národních parků a rezervací. Značné prostředky věnovala také na boj proti pytlákům i na environmentální výchovu mladých Keňanů.

Výstava je k vidění denně přímo v pasáži pavilonu šelem v klasické části safari parku. V těsném sousedství gepardů nebo levhartů tolik typických pro práci Joy Adamsonové ji lidé mohou zhlédnout zdarma po celou otevírací dobu safari parku.