Obě mláďata si v těchto dnech zvykají na jedince svého druhu a učí se přirozenému chování plameňáků. „Zpočátku se tak dělo pod dohledem ošetřovatelů, nyní se však mláďata do skupiny zapojila natolik dobře, že mohou zůstávat s hejnem i přes noc,“ říká zoolog Michal Podhrázský.

Pro umělý odchov se rozhodli pracovníci dvorského safari parku poté, co chladné počasí v závěru jara narušilo hnízdní sezonu plameňáků do té míry, že některé samice nakladly vejce mimo hnízda a nejevily o ně zájem. Ošetřovatelé vejce snesená mimo hnízdo odebrali a umístili do líhně. Jakmile se ptáčata vyklubala, chovatelé je několikrát denně krmili a vodili je ven. Pohyb a slunce je totiž pro jejich zdárný vývoj nezbytný

Po připojení obou ptáků k hejnu však chovatelé i nadále zastávají úlohu náhradního rodiče a každý den chodí mláďata přikrmovat. „Mláďata stále reagují na naše hlasy a jako jediná se od hejna odloučí a přichází si pro krmnou směs. Tu jim podáváme injekční stříkačkou, která simuluje předávání krmení ze zobáku,“ vysvětluje Michal Podhrázský.

Umělý odchov má na jednu stranu velký význam, který spočívá především v získávání chovatelských zkušeností a vědomostí. Ty je nutné v rámci zoologických zahrad udržovat pro případ, že by bylo potřeba populaci v budoucnu umělým odchovem podpořit. 

Na druhou stranu se dnes obecně od umělých odchovů spíše ustupuje. „Díky jevu zvanému imprinting si totiž mláďata často vštípí ošetřovatele jako rodiče a podle stejného měřítka si potom vybírají i partnery, což zapojení do přirozené reprodukce komplikuje. U plameňáků ale z předchozích zkušeností víme, že je šance, že se i po umělém odchovu do rozmnožování úspěšně zapojí. Proto je důležité je zapojovat do skupiny již v takto nízkém věku, kdy si mohou stále osvojit chování plameňáků,“ uzavírá zoolog.