„Naším cílem je severní bílé nosorožce jakkoli rozmnožit a uchovat jejich geny do budoucna. Jelikož se dvorským samicím nepodařilo zabřeznout s našimi samci Sudánem a Sunim, rozhodli jsme se učinit další krok. Nyní budou mít možnost spojení se samcem jižním,“ říká ředitel zoo Přemysl Rabas.

Jižní samec, který už se sám stal otcem, bude k dvorským samicím přesunut z nedaleké rezervace Lewa, která na projektu záchrany nejvzácnějších nosorožců světa spolupracuje se ZOO Dvůr Králové a dalšími partnery projektu. Samice jižních bílých nosorožců jsou ve výbězích s dvorskými samci už několik let, ani ony však nezabřezly.

Až do nedávna žili samci a samice severních bílých nosorožců rozděleni do dvou párů. Samec Sudán společně s Fatu obýval velký výběh (o rozloze cca 280 hektarů), zatímco samec Suni se samicí Nájin měli k dispozici výběh asi desetkrát menší (jen pro srovnání, celá zoo ve Dvoře včetně safari zabírá asi 72 hektarů). Teď jsou obě samice ve velkém výběhu a Suni je se dvěmi jižními samicemi ve výběhu menším. Nejstarší ze čtveřice, Sudán, obývá bomu obehnanou kůly. Pravidelně ale střídá Suniho v menším výběhu.

V případě narození mláďat by samozřejmě nešlo o zcela čisté severní bílé nosorožce, ale o křížence severního a jižního poddruhu. Mládě by ovšem i tak nešlo geny severních bílých nosorožců a v budoucnu by teoreticky mohlo být zapojeno do programu, v němž by byli zpětně šlechtěni jedinci s větším zastoupením čistě „severních“ genů. Po případné březosti severní samice s jižním samcem by se později dalo také znovu uvažovat o jejím spojení se severním samcem, případně o jejím umělém oplodnění severním samcem.

V průběhu letošního roku dvorská zoo také plánuje prověřit zdravotní stav zvířat v Ol Pejetě. Do snah o záchranu nosorožců tuponosých severních by přitom měla být zapojena i severní samice Nabiré, která dnes žije v ZOO Dvůr Králové společně s párem jižních bílých nosorožců. Do Afriky neodcestovala, protože její děloha je téměř celá vyplněna nádorem, tudíž neexistuje naděje, že by zabřezla. Jeden z jejích vaječníků by však mohl být zdravý, existuje tedy šance na odběr jejích genetických vzorků pro případné oplodnění mimo její tělo (tzv. oplodnění in vitro). Zárodek by pak teoreticky mohla ve svém těle donosit jiná samice, v úvahu by připadala samice jižního poddruhu tuponosých nosorožců. (Víc viz článek ZOO Dvůr Králové podnikne další kroky k záchraně severních nosorožců tuponosých (bílých) z 20. prosince 2013.)

ZOO Dvůr Králové už v minulosti jednoho křížence mezi jižním a severním bílým nosorožcem odchovala. Stala se jím samice Nasi, kterou pouhé 2,5 měsíce po svém příchodu do zoo porodila severní samice Nasima. O její březosti nikdo nevěděl a narození Nasi tak bylo velkým překvapením. Nasima byla do Dvora převezena na konci srpna 1977 z anglické zoo Knowsley, kde byla Nasi počata s jižním samcem Arthurem. Nasi ve Dvoře žila až do roku 2007, kdy musela být kvůli nádoru dělohy utracena. Je dosud jediným známým křížencem severního a jižního poddruhu nosorožce bílého na světě.

Podrobnější informace o pobytu nosorožců tuponosých severních v rezervaci Ol Pejeta najdete na stránkách http://www.zoodvurkralove.cz/cs/pomahame-zviratum/nosorozci-bili/

informace připravil Jan Stejskal