Unikát s děsivým úsměvem: do ZOO Dvůr Králové dorazila skupina drilů černolících


9.7.2015
Vzácný náklad včera večer dorazil do ZOO Dvůr Králové. Jde o skupinu sedmi drilů černolících, kteří jsou díky sytě černé tváři považováni za primáty s děsivým úsměvem. Jde o zřídka se vyskytující druh, který je ve volné přírodě ohrožen vyhubením a v celé Evropě je chováno pouhých 80 jedinců v patnácti institucích. V České republice a na Slovensku je ZOO Dvůr Králové jedinou zahradou, kde můžete tyto primáty vidět.
„Naše zoo se rozrostla o ojedinělou skupinu, v níž se tolerují dva samci. Jinak je obvyklé chovat pouze jednoho samce ve skupině kvůli jejich dominanci a agresivitě vůči jiným samcům,“ uvedl Michal Podhrázský, kurátor primátů královédvorské zoo.

Hned po vypuštění bylo jasné, že vládcem skupiny je samec Chepo, který je o trochu větší než druhý samec Ricardo. Obě samice, Kumasi a Kebale, přicestovaly s mláďaty, rovněž samičkami, pevně přitisknutými na břiše. Posledním ze skupiny je mladý sameček Takamanda, který se okamžitě po příjezdu pustil do připravených mrkví a hbitého prozkoumávání nového domova.

Skupina byla přivezena z Frankfurtu a umístěna je v bývalém pavilonu lvů, který byl pro chov drilů stavebně upraven. Návštěvníci je už teď mohou vidět ve vnitřní expozici. Úpravy venkovního výběhu budou trvat ještě přibližně měsíc, poté do něj budou moci návštěvníci nahlížet jak ze země, tak z vyvýšené vyhlídky od nově vybudovaného lvího safari.

Dril je primátem z čeledi kočkodanovitých. Je charakteristický úzkým nosem v sytě černé tváři a strašidelným výrazem. Svým zjevem připomíná masky černé Afriky či opravdové kmenové kouzelníky. Samci bývají velcí zhruba 80 cm a váží přibližně 30 kg, samice jsou přibližně poloviční. Drilové mají ve tvářích speciální lícní vaky, do kterých si ukládají potravu. Jsou to všežravci, ale rostlinná složka v jejich stravě ale převažuje.

Ve volné přírodě žije dril hlavně v lesích na pobřeží stojatých vod, v kopcích do 1000 metrů nad mořem a také v krajinné mozaice lesů a savan. Je přímo ohrožen vyhubením, protože jeho hlavní oblast výskytu byla silně odlesněna a je také hojně loven kvůli masu, a to často po celých tlupách.

Počet zvířat ve volné přírodě je odhadován na několik tisíc jedinců. Žijí na poměrně malém území v hraniční oblasti Kamerunu a Nigérie a na ostrově Bioko.