Světové prvoodchovy buvolce hiroly, první mláďata hrošíků liberijských v Česku, nejúspěšnější světový chov psů hyenových, dvou druhů nosorožců nebo žiraf. Safari park má při příležitosti oslav 75 let od svého založení hodně na co vzpomínat. Nyní se obrací i na své příznivce. „Hledáme fotografie z let 1946 až 1996, tedy za první půl století existence zahrady. Na autory nejkrásnějších vzpomínek čeká exkluzivní soukromá večerní projížďka po safari s odborným průvodcem,“ říká ředitel safari parku Přemysl Rabas.

Fotografie ze svých domácích archivů mohou zájemci posílat v elektronické podobě na e-mail propagace@zoodk.cz až do 15. června 2021. Je třeba je opatřit jménem autora, co nejpřesnějším datem vzniku a v ideálním případně i popiskem s konkrétní vzpomínkou.

Safari park v průběhu letní sezony zveřejní výběr nejlepších snímků na svých sociálních sítích. Porota, tvořená téměř 64 tisíci příznivců safari parku na Facebooku, pak vybere dva vítěze v následujících kategoriích:

a)    Zvíře: obrázky jakýchkoli živočichů z chovu ve Dvoře Králové nad Labem
b)    Ostatní: fotografie staveb, rodinných momentek a dalších situací z areálu

Na autora té, které internetoví fanoušci dají nejvíc označení „to se mi líbí“, čeká neopakovatelný zážitek ze soukromého off-road safari s průvodcem. Ve hře je také setkání se žirafami a zajímavé ceny s tematikou safari parku.

Safari Park Dvůr Králové, tehdy ještě jako prostý zookoutek, se návštěvníkům otevřel 9. května 1946. Tehdy zaujímal plochu jen 4,6 hektaru a nabízel pohled na jezevce, lišky nebo sovy v okolí Neumannovy vily. Zvířat ale rychle přibývalo a v roce 1951 již zookoutek vystupoval pod jménem Východočeská zoologická zahrada. To už v areálu existoval pavilon exotické zvěře s opicemi nebo lvem jménem Rémus. Zoo se brzy stala oblíbeným cílem a druhým největším i nejnavštěvovanějším místem svého druhu v zemi. Zlom ale přišel až v roce 1965, kdy se ředitelem stal Josef Vágner. Ten prosadil zbudování safari, které je dnes kulturní památkou, a také významné zaměření na africkou faunu. Během svého ředitelování uspořádal osm expedic do Afriky, z kterých dovezl tisíce zvířat. Ta znamenala základ legendárních chovů ve Dvoře, které z něj dodnes činí nejvýznamnější genetickou banku afrických zvířat mimo jejich původní domovinu. Z odkazu Josefa Vágnera safari park čerpá dodnes, když pokračuje v unikátních chovech a vrací řadu druhů zpět do jejich původního domova. Takovými jsou například antilopy koňské, buvoli kaferští, adaxové, přímorožci šavlorozí. Světový věhlas má i záchranný chov nosorožců černých, kteří se vrátili ze Dvora do Tanzanie a Rwandy. Patrně nejznámější jsou pak snahy safari parku o záchranu nosorožců bílých severních. Na světě jsou dnes známy už jen dvě samice těchto nosorožců a obě se narodily ve Dvoře.