Dva samci, Sudán a Suni, a dvě samice, Nájin a Fatu, si po přesunu rychle zvykli na africkou savanu, která je velice blízká prostředí, v jakém původně žili. Zlepšil se jejich zdravotní stav, oběma samicím se postupně zlepšily hormonální cykly a pravidelně se pářily.

Ačkoli jsou zvířata v dobré kondici a po převozu do Afriky se jejich pohlavní činnost zlepšila, došlo v poslední době k útlumu. Poslední páření samic bylo pozorováno před více než rokem a z analýzy vzorků trusu, při níž se zjišťuje hladina hormonů, vyplývá, že samice březí nejsou.

„Situaci v Ol Pejetě jsme pečlivě prověřovali. Před necelým rokem ještě existovala naděje na březost. Vyloučena byla letos na jaře. Nosorožce jsem naposledy navštívil v říjnu a po mém návratu jsme uskutečnili kroky, které jsme připravovali už v průběhu celého roku,“ uvedl ředitel zoo Přemysl Rabas.

Vyšetření zvířat

V listopadu tak proběhla jednání s vědci z berlínského Institutu pro výzkum zoo a divokých zvířat (IZW). Ti prováděli před přesunem zvířat do Afriky umělou inseminaci samic, avšak bezvýsledně. Zoo se s IZW předběžně dohodla, že příští rok společně prověří zdravotní stav zvířat v Ol Pejetě a zhodnotí, zda je potřeba odebrat nějaké biologické vzorky. Zároveň společně s dalšími partnery projektu posoudí, zda by bylo možné přistoupit k nějaké formě umělého oplodnění samic žijících v Ol Pejetě.

Do snah o záchranu nosorožců tuponosých severních by však měla být zapojena i severní samice Nabiré, která dnes žije v ZOO Dvůr Králové společně s párem jižních bílých nosorožců. Nabiré do Afriky neodcestovala, protože její děloha je téměř celá vyplněna nádorem, tudíž neexistuje naděje, že by zabřezla.

Jeden z jejích vaječníků by však mohl být zdravý, existuje tedy šance na odběr jejích genetických vzorků pro případné oplodnění mimo její tělo (tzv. oplodnění in vitro). Zárodek by pak teoreticky mohla ve svém těle donosit jiná samice, v úvahu by připadala samice jižního poddruhu tuponosých nosorožců.

„Víme, že získat vajíčko z Nabiré může být riskantní, protože jde o starší zvíře. Severních bílých nosorožců je na světě však tak málo, že je potřeba zkusit všechny možnosti jejich záchrany,“ uvedl Přemysl Rabas. I v případě Nabiré však nejdříve proběhne zdravotní prohlídka, a to příští rok v jarních měsících.

Výhledově Zoo Dvůr Králové prozkoumá rovněž možnost zapojit se do snah o naklonování severních bílých nosorožců. Tato cesta záchrany je sice mimořádně nákladná, nicméně buňky z tlamy samice Fatu, která se v roce 2000 narodila ve Dvoře Králové jako zatím poslední známé mládě nosorožce tuponosého severního, už byly součástí experimentu, který šel tímto směrem.

Skupina kalifornských vědců v roce 2011 zveřejnila1, že se jim podařilo připravit tzv. indukované pluripotentní kmenové buňky severního bílého nosorožce z tkáně Fatu. Význam tohoto pokusu spočívá v tom, že z takto uměle upravených buněk mohou následně vzniknout téměř jakékoli tělesné buňky, tedy například i reprodukční buňky.

Posledních sedm

Nosorožec tuponosý severní je jedním z nejvzácnějších savců světa. V přírodě nebyl spatřen od roku 2007 a dnes je na světě známo pouze sedm zvířat. Všechna žijí v lidské péči: čtyři v Ol Pejetě v Keni, jedna samice v ZOO Dvůr Králové a jeden starý pár v zoo v americkém San Diegu. Kromě starého samce v San Diegu přitom šest zbylých zvířat patří ZOO Dvůr Králové.

Dvorská zoo je tak jedním z hlavních hybatelů snah o záchranu těchto nosorožců a je také jedinou zoo na světě, kde se tato vzácná zvířata podařilo rozmnožit. Jejich reprodukce však probíhala příliš pomalu. Proto byli čtyři reprodukce schopní jedinci v naději, že v přirozenějších podmínkách jim to půjde lépe, vráceni do Afriky.

Dlouhodobým cílem přesunu bylo vytvořit životaschopnou chovnou skupinu pro reintrodukci zpět do bezpečných oblastí jejich původního výskytu ve střední Africe. V době přesunu existovala rovněž naděje, že by několik posledních nosorožců tuponosých severních mohlo žít i ve volné přírodě. Dosud se však žádné najít nepodařilo, proto je v současné době hlavním cílem nosorožce tuponosé severní rozmnožit a uchovat jejich genetickou informaci.

Na záchraně nosorožců tuponosých severních v Ol Pejetě ZOO Dvůr Králové spolupracuje s organizacemi Fauna & Flora International, Ol Pejeta Conservancy, Lewa Wildlife Conservancy, Back to Africa a Kenya Wildlife Service.

1 Ben-Nun, I.F. et al.: Induced pluripotent stem cells from highly endangered species, in: Nat. Methods 8, 829–831 (2011), doi:10.1038/nmeth.1706

Přehled nosorožců tuponosých severních:

a) patřících Zoo Dvůr Králové:
Sudán, samec, narozen v roce 1973 v tehdejším Súdánu, v současnosti žije v keňské rezervaci Ol Pejeta
Nola, samice, narozena v roce 1974 v Súdánu, v současnosti žije ve WAP San Diego, USA
Suni, samec, narozen v roce 1980 v ZOO Dvůr Králové, v současnosti žije v rezervaci Ol Pejeta
Nabiré, samice, narozena v roce 1983 v ZOO DK, v současnosti žije v ZOO DK
Nájin, samice, narozena v roce 1989 v ZOO DK, v současnosti žije v rezervaci Ol Pejeta
Fatu, samice, narozena v roce 2000 v ZOO DK, v současnosti žije v rezervaci Ol Pejeta
b) ostatní:
Angalifu, samec, narozen v roce 1972 v tehdejším Súdánu, v současnosti žije ve WAP San Diego, USA

Další informace:

podrobnější informace o pobytu nosorožců tuponosých severních v rezervaci Ol Pejeta najdete na stránkách http://www.zoodvurkralove.cz/cs/pomahame-zviratum/nosorozci-bili/

autorem informací je Jan Stejskal, koordinátor in situ projektů ZOO Dvůr Králové, jan.stejskal@zoodk.cz