Na světě zůstávají pouze dva jedinci nosorožce bílého severního, obě samice. Aby se zabránilo vyhynutí nosorožce bílého severního, snaží se mezinárodní konsorcium vědců a ochránců přírody pokročit v technologiích asistované reprodukce a technikách souvisejících s kmenovými buňkami za účelem vytvoření embryí nosorožce in-vitro. V blízké budoucnosti budou embrya přenesena do náhradních matek nosorožců bílých jižních, aby odnosily potomky nosorožců bílých severních. Tento hranice posouvající mezinárodní tým zahrnuje vědce a ochránce přírody z institucí v Německu, Keni, Japonsku, České republice, USA a Itálii. Od března 2020 byla práce konsorcia vážně ovlivněna pandemií Covid-19 několika způsoby na místní, národní i mezinárodní úrovni.
Na mezinárodní úrovni byla nejvýraznější překážkou cestovní omezení. "Partneři konsorcia se dříve dohodli na odběru oocytů z posledních dvou severních bílých nosorožců každé tři až čtyři měsíce. To je považováno za bezpečný interval pro udržení zdraví samic při maximalizaci počtu získaných oocytů, což odpovídá potenciálním budoucím embryím a potomkům,“ říká vedoucí projektu BioRescue Thomas Hildebrandt z Leibniz institutu pro výzkum divokých a zoo zvířat (Leibniz-IZW). Při dodržení tohoto intervalu byl plánován odběr oocytů na březen 2020 v Ol Pejeta v Keni. „Vzhledem k mezinárodním cestovním omezením musela být procedura zrušena a následně provedena až po opětovném otevření hranic Keni v srpnu 2020,“ dodává vědecká pracovnice Leibniz-IZW BioRescue Susanne Holtze, která se na autorství článku s Hildebrandtem podílela. "Neznamená to pouze to, že byla promarněna jedna příležitost a pravděpodobně tak nebylo možné získat několik cenných embryí, ale také to ovlivnilo následný postup v srpnu 2020," vysvětluje Holtze.
Je totiž pravděpodobné, že prodloužený interval od posledního odběru oocytů v prosinci 2019 narušil kvalitu oocytů a byl důvodem, že z 10 oocytů odebraných v srpnu nebyla vytvořena žádná nová embrya. Zpoždění možných přenosů embryí v Keni také sníží pravděpodobnost, že mláďata nosorožců severních bílých vyrostou s jedinci svého druhu. To v konečném důsledku znamená, že program ztratil téměř rok, což je vážné zpoždění v závodě s časem ve snaze zabránit vyhynutí severního bílého nosorožce. "Na druhou stranu nám nedobrovolná pauza poskytla nové cenné poznatky o reprodukci severních bílých nosorožců," říká Hildebrandt.
Kromě zpoždění při výkonu procedur v Ol Pejetě v Keni, u nichž bylo nutné dodržovat přísné cestovní předpisy a pravidla hygieny na místě, pandemie představovala pro konsorcium několik dalších výzev. Lockdown a dočasné uzavření veřejných zařízení způsobily významné ztráty příjmů pro Safari Park Dvůr Králové v České republice. "Čelili jsme bezprecedentní situaci, kdy jsme neměli žádné příjmy ze vstupného a dalších služeb. Navzdory všem problémům jsme však rychle dokázali najít nové cesty, jak oslovit naše potenciální návštěvníky a příznivce online, což nám umožnilo udržet naši podporu záchranného programu pro severní bílé nosorožce na stejné úrovni jako v předchozích letech. Naší prioritou je ochrana druhů před vyhynutím a COVID-19 potvrdil, jak důležitá je v tomto směru podpora od jednotlivých dárců,“ říká Přemysl Rabas, ředitel Safari Parku Dvůr Králové.
Podobně i nezisková organizace Ol Pejeta Conservancy zaznamenala drastické snížení příjmů z mezinárodního cestovního ruchu kvůli zákazu mezinárodního cestování, národním zákazům vycházení a izolaci hlavního města Nairobi. „Proto byl fundraising pro udržení našich programů ochrany volně žijících živočichů, planě rostoucích rostlin a vyplácení mezd nezbytný,“ říká generální ředitel Ol Pejeta Conservancy Richard Vigne. "Navzdory tíživé ekonomické situaci jsme však ochranu zvířat a profesionální veterinární péči ve spolupráci s Kenya Wildlife Service dokázali udržet na vysoké úrovni."
Pro výzkumná zařízení partnerů konsorcia v Německu, Itálii a Japonsku byly zavedeny různé úrovně omezení laboratorních prací. V omezené míře bylo možné pokračovat v zásadních pracích v IZW v Berlíně, v laboratoři Avantea v italské Cremoně, na Kyushu University v Japonsku i v Max Delbrückově centru pro molekulární medicínu v Německu. „Zaměstnanci laboratoří byli omezeni, byla přijata hygienická opatření, byla omezena přeprava vzorků a vybavení a v neposlední řadě zavření škol a zařízení péče o děti přinutilo rodiče přejít z laboratorní práce na práci doma,“ shrnuje Sebastian Diecke z Max Delbrückova centra. Rovněž byly uzavřeny laboratoře a kanceláře na univerzitě v Padově a byla realizována výuka a výzkum online. Odpovědný tým za etické monitorování programu BioRescue pokračoval v práci z domova a musel upravit strategie tak, aby bylo etické hodnocení všech postupů možné vůbec provádět. „Navzdory všem obtížím bylo etické hodnocení provedeno vždy a procedury BioRescue nepřerušovaně udržovaly vysoké standardy kvality v souladu s bezpečností a dobrých podmínek jak výzkumných pracovníků, tak zvířat,“ říká Barbara de Mori z univerzity v Padově.
"COVID-19 má katastrofální následky po celém světě, ale dvě nová embrya, která jsme vyprodukovali v prosinci 2020, ukazují, že náš tým BioRescue je odhodlán překonat všechny vědecké a logistické výzvy, které by záchrana severních bílých nosorožců mohla přinést. Budeme vděční za každého, kdo se rozhodne nás v naší misi podpořit,“ dodává Jan Stejskal, ředitel komunikace a mezinárodních projektů Safari Parku Dvůr Králové.
Kromě negativních účinků pandemie se objevilo i několik pozitivních. Například uzavření mezinárodních hranic otevřelo v Německu nové příležitosti pro postupy asistované reprodukce, které byly důležité pro pokrok a zdokonalování metod a technik. Například nebylo možné přivést partnera pro páření samice nosorožce bílého jižního v německé zoo, a proto byla asistovaná reprodukce vítanou alternativou běžného přirozeného páření. Zadruhé, předpisy pro sociální distancování pomohly vytvořit nový zvyk online schůzek partnerů konsorcia na pravidelnější bázi, což se ukázalo jako užitečné a bude pokračovat i v budoucnu. A konečně, obnovuje se povědomí o ničení přírodních míst výskytu a ztrátě biologické rozmanitosti, které jsou hlavními hnacími silami vznikajících zoonotických chorob. "BioRescue není jen o záchraně nosorožce severního bílého. Z dlouhodobého hlediska je to také velmi potřebný krok pro léčbu narušeného přirozeného prostředí ve střední Africe a pro prevenci budoucích globálních pandemií,“ říká Thomas Hildebrandt. "Je ironické, že naše mise byla vážně ovlivněna tak nepravděpodobnou věcí, jako je právě pandemie."
Více informací o BioRescue a možnostech podpory projektu najdete na www.biorescue.org. Program na záchranu nosorožců bílých severních významně podporují německé ministerstvo pro vědu a výzkum (BMBF) a Nadace ČEZ.
Odborný článek:
Hildebrandt TB*, Holtze S*, Biasetti P, Colleoni S, de Mori B, Diecke S, Göritz F, Hayashi K, Hayashi M, Hermes R, Kariuki L, Lazzari G, Mijele D, Mutisya S, Ndeereh D, Ngulu S, Seet S, Zwilling J, Zywitza V, Stejskal J, Galli C (2021): Conservation research in times of Covid-19 – the rescue of the Northern White Rhino. J APPL ANIM ETHICS RES 11, 312. doi: 10.1163/25889567-BJA10009.
COVID-19 a ochrana přírody aneb Jak záchranný program severních bílých nosorožců překonal výzvy spojené s globální pandemií
9.2.2021
Pandemie COVID-19 způsobená novým koronavirem SARS-CoV-2 změnila životy všech a ovlivnila ekonomické, kulturní, sociální i politické procesy. Ani výzkum a ochrana přírody se negativním důsledkům nevyhnuly, zároveň se však diskutují i pozitivní dopady „antropauzy“ na životní prostředí. Příkladem projektu, který musel překonávat důsledky globální pandemie, je program BioRescue zaměřený na záchranu severních bílých nosorožců před vyhynutím. COVID-19 ztížil komunikaci a cestování, znemožnil nebo zpozdil důležité zákroky, způsobil finanční ztráty a tím vším mohl snížit šanci na přežití tohoto druhu. Konsorcium BioRescue se však přizpůsobilo, získalo cenné zkušenosti a pokračovalo ve své misi. Dopady pandemie na projekt BioRescue jsou podrobně popsány ve vědeckém článku, který byl na konci ledna publikován v časopise „Journal of Applied Animal Ethics Research“.