Od samého začátku programu BioRescue bylo zřejmé, že - pokud bude úspěšný - nově vyvinuté technologie pro umělou reprodukci budou vyžadovat etický rámec a rovněž důsledné zvažování životní pohody (welfare) zapojených zvířat. "Pokud máme nové technologie, které můžeme využít, je naší povinností zvážit, co bychom měli dělat a jak je můžeme využít, abychom skutečně respektovali dobré životní podmínky zvířat, bezpečnost zúčastněných osob a rovněž rizika jednotlivých procedur“, říká vedoucí BioRescue prof. Thomas Hildebrandt z Leibnizova institutu pro výzkum zoo a divoké zvěře (Leibniz-IZW).

Tyto etické aspekty byly stěžejním pilířem práce prof. Barbary de Mori, která spolu se svým týmem z Etické laboratoře pro veterinární lékařství, ochranu přírody a dobré životní podmínky zvířat na univerzitě v Padově průběžně monitorovala a hodnotila každý postup, který BioRescue tým provedl od vzniku programu v roce 2019. „Brzy jsme si uvědomili, že pro technologie asistované reprodukce, které jsou v programu BioRescue vyvíjeny a používány, neexistuje žádný nástroj etického hodnocení,“ říká de Mori. "Stejně jako specialisté na reprodukci museli navrhnout nové intervenční přístupy, bylo třeba vyvinout robustní a spolehlivý rámec pro hodnocení etického rizika." Výsledkem je ETHAS, jehož cílem je zvýšit etické standardy při užívání pokročilých metod umělé repordukce obecně a nastavit co nejvyšší úroveň postupů i pro konsorcium BioRescue.

ETHAS je etický nástroj sebehodnocení, který je navržen pro hodnocení metod umělé repordukce v chovných programech pro ochranu savců. Skládá se ze dvou kontrolních seznamů, které pokrývají analýzu rizik (založenou na kombinaci tradičních posouzení dobrých životních podmínek zvířat a konkrétních etických rizik) a také etickou analýzu za účelem posouzení etické přijatelnosti posuzovaných postupů. „ETHAS byl použit v různých podmínkách (například v zoologických zahradách nebo v oplocených výbězích v rezervaci), které umožnily jeho zpětné vylepšení, revizi a zdokonalení prostřednictvím sdílení zkušeností mezi etiky a odborníky,“ vysvětluje de Mori proces vývoje nástroje, do kterého byli zapojeni kromě odborníků z univerzity v Padově a Leibniz-IZW zejména odborníci z Kenya Wildlife Service a z laboratoře Avantea.

Nově vytvořené etické posouzení zajišťuje nejen to, aby byly postupy prováděny s co největšími ohledy na dobré životní podmínky a bezpečnosti zvířat, ale je také zásadním nástrojem pro určování hodnot a rizik budoucích procedur, které vycházejí z těch předchozích. „V nově vytvořených embryích nosorožce bílého severního se vlastně jakoby koncentrují všechna rizika, která byla podstoupena za účelem jejich vytvoření,“ vysvětluje Pierfrancesco Biasetti, člen etické laboratoře univerzity v Padově a společnosti Leibniz-IZW. "To ve svém důsledku znamená, že tato embrya mají výjimečně vysokou ochranářskou hodnotu a rozhodnutí o jejich přenosu k vytvoření nového potomka musí tuto hodnotu odrážet."

Mít k dispozici robustní nástroj pro hodnocení rizik umožňuje konsorciu činit dobře podložená rozhodnutí. „Jsme si dobře vědomi skutečnosti, že posun technologií pro účely ochrany přírody může vyvolat otázky s více než jednou platnou odpovědí,“ shrnují Hildebrandt a de Mori. "V závislosti na osobních perspektivách lze odlišně pohlížet na to, jaké je přijatelné riziko procedur nebo jaký je eticky bezchybný přístup k ochraně druhů. S ETHAS tyto výzvy respektujeme, bereme v úvahu různé etické pohledy a rizika související s našimi postupy a pracujeme na dosažení společného cíle, kterým je prevence vyhynutí nosorožce severního bílého.“

Program na záchranu nosorožců bílých severních významně podporují německé ministerstvo pro vědu a výzkum (BMBF) a Nadace ČEZ.

Publikace:
de Mori B, Spiriti MM, Pollastri I, Normando S, Biasetti P, Florio D, Andreucci F, Colleoni S, Galli C, Goeritz F, Hermes R, Holtze S, Lazzari G, Seet S, Zwilling J, Stejskal J, Mutisya S, Ndeereh D, Ngulu S, Vigne R, Hildebrandt TB (2021): An ethical assessment tool (ETHAS) to evaluate the application of assisted reproductive technologies in mammals’ conservation: The case of the Northern White Rhinoceros (Ceratotherium simum cottoni). Animals 2021, 11(2), 312. https://doi.org/10.3390/ani11020312