„Výzkumný institut ochrany genofondů je moderní pracoviště, které rozvíjí jedinečné projekty ochrany zvířat založené na nejnovějších vědeckých poznatcích. Spermie a somatické buňky samce šimpanze čego zamíří do námi budované banky biologických vzorků ohrožených zvířat a jeho geny tak bude možné díky metodám asistované reprodukce předat dál, to může být u tak vzácného zvířete klíčové,“ popisuje zoologický ředitel SAFARI PARKU a současně ředitel Výzkumného institutu ochrany genofondů Jaroslav Haimy Hyjánek. Vytváření banky v tekutém dusíku uložených biologických vzorků druhů je jen jeden z předmětů činnosti institutu a s nadsázkou by se dalo označit za budování „zoo v mrazáku.“

Konkrétní šimpanz, jehož vzorky nyní institut získal ve spolupráci s Výzkumným ústavem živočišné výroby a Ústavem experimentální Medicíny AV v Praze, uhynul krátce po Novém roce po nočním incidentu. Z šetření vyplývá, že k smrtelnému úrazu došlo patrně v důsledku četných ohňostrojů a petard v průběhu silvestrovské noci. Pro populaci šimpanzů čego v lidské péči, která v Evropě čítá sotva 40 jedinců, to je citelná ztráta. Výjimečnost uhynulého samce vyplývá z jeho původu – před desítkami let se dostal do cirkusu coby mládě upytlačené v přírodě a ostatním šimpanzům čego v chovech je tedy značně nepříbuzný.

Díky moderní vědě je ale vysoká naděje, že bude mít další potomky. Za života se stal otcem už šestkrát,  z toho čtyřikrát ve Dvoře. „Z těla zvířete byly získány spermie a somatické buňky, které byly následně zamrazeny v tekutém dusíku. U somatických buněk byla ověřena jejich schopnost se nadále dělit. Tak je vysoce pravděpodobné, že i uhynulý šimpanz by mohl mít v budoucnu další vlastní potomstvo nezbytné pro zachování genetické variability populace – například využitím spermií pro oplození oocytů,“ nastiňuje možnosti doktor Josef Fulka mladší z Výzkumného ústavu živočišné výroby.

Vzorky samce jsou zatím uloženy ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi, ale v budoucnu se přesunou do SAFARI PARKU, a to na nové pracoviště Výzkumného institutu ochrany genofondů, které vzniká po delším plánování již v tomto roce. SAFARI PARK na něj postupně shání všechny potřebné prostředky.
Ačkoli je odebírání biologických vzorků ohrožených zvířat a jejich ukládání do podobných zařízení zcela nové, v Česku projekt nemá svou ambicí, rozsahem a shromažďovaným materiálem obdobu. Ukládání biologických vzorků potřebných pro takové účely je mimořádně praktické zejména v ohledu nezbytného oživování krve ve světových chovech. Díky možnosti transportovat pouze zmrazené buňky není například nutné provádět transporty živých a často velkých živočichů na velké vzdálenosti.

Světově jedinečné metody asistované reprodukce využívá i proslulý projekt BioRescue na záchranu nosorožce bílého severního, který SAFARI PARK koordinuje. Obvyklé a často zásadní jsou i pro zachování unikátních plemen domácích zvířat.

Důležitost podobných aktivit stále narůstá. „Červená kniha“ IUCN uvádí riziko vymizení u přibližně 45 000 druhů. S tím sílí i snahy, které by měly vést k záchraně těchto druhů a jejich zachování pro budoucí generace. Je zřejmé, že zásadní je uchování životaschopného biologického materiálu pro budoucnost tak, aby následně mohl sloužit pro další technologie. Jde především uchování životaschopných somatických (tělních) buněk, případně pak spermií a vajíček (oocytů). Významné pokroky v technologiích molekulární biologie, asistované reprodukce umožňují chov a záchranu druhů, které bylo ještě nedávno nemyslitelné.