Nákupní seznam do kuchyně Grand Restaurantu Afrika, tedy do skladů a chladicích boxů oddělení výživy safari parku, čítá stovky položek. Aby ne - tisíce zvířat stovek druhů mají někdy pořádné mlsné jazýčky. Odborníci musejí jejich jídelníčky skládat přesně tak, aby vzácní zvířecí chovanci prosperovali. A i když se zrovna Vánoce v jídelníčku zvířat příliš nepromítnou, krmení se v průběhu roku mění. Celkem odborníci oddělení výživy připravují víc než sto různých specialit (krmných diet) denně. A v úhrnu roku spolykají dvorské zvířecí krky 500 tun krmení, a to bez sena a dalších objemových krmiv! O to se stará tým sedmnácti odborníků v čele s expertkou na výživu a zooložkou.

Zahraniční krmiva tvoří maximálně pět procent toho, co našim zvířatům nabízíme. A navíc - zvířata (a pár let už i návštěvníci) se v safari parku stravují výhradně bez problematického palmového oleje a poslední roky také za trvalého snižování produkce veškerého obalového odpadu.

"Pro každý druh máme standardní krmnou dávku. Pro jednotlivá zvířata ale může být odlišná - ovlivňuje to řada faktorů jako například sezóna a s ní se měnící typy dostupných krmiv jako třeba zelená píce," popisuje vedoucí oddělení výživy zvířat safari parku Monika Ptáčková. "Dále krmení ovlivňuje i celkový stav každého zvířete, například březost nebo vysoký věk. Tady je velmi důležitá spolupráce zoologa nejen s krmiváři, ale také veterináři," vysvětluje vedoucí oddělení výživy zvířat. "Poslední důležitý faktor je způsob chovu - období reprodukce, sóloví jedinci, početnost chovaných skupin. Rozdílnost řeší nejenom nutriční parametry, ale i způsob předkládání krmiva, především u velkých skupin zvířat.

U některých položek je spotřeba safari parku obrovská. "Jen sena potřebujeme kolem dvaceti metráků denně. Nutno navíc dodat, že sehnat zejména to vojtěškové a travní senáž v odpovídajícím množství a kvalitě je velký oříšek. Patří k nejvíc problematickým položkám," upozorňuje Monika Ptáčková. Jinde je ale spotřeba překvapivě nízká. To platí třeba u sladkého ovoce. "Safari park je mimořádný svými obrovskými stády kopytníků. Pro ty jsou vhodnější jiné typy potravy. A také například u primátů nahradila už v minulosti nevhodné vysoce sladké druhy ovoce mnohem vhodnější zelenina," dodává expertka na výživu zvířat.

Navzdory tomu se za rok v safari parku spotřebuje mimo jiné přibližně:

• 3,5 tuny banánů
• 7,5 tuny topinamburů
• 7,8 tuny červené řepy
• 12 tun jablek
• 31 tun mrkve
• 17 kg rebarbory
• 250 kg kopřivové nati
• 2 400 kusů manga

Mimořádně důležitý je také okus - tedy větve stromů a keřů s listy i kůrou. Toho dvorská zvířata ročně spotřebují zhruba 56 tun.
Neména působivá je i spotřeba masa. Nejen šelmy ročně spotřebují mimo jiné:

• 15,5 tuny hovězího masa
• 35 tisíc krmných myší
• 4 300 potkanů
• 5 600 slepic
• 40 tun ryb

A velmi oblíbenými položkami stravy v safari parku jsou i bezobratlí a hmyz. Tak například: v žaludcích ptáků, savců, plazů i ryb zmizí 330 litrů cvrčků, 32 tisíc sarančí, 300 kilo hlemýžďů a mnoho dalšího.

Pozvěte zvířata na sváteční oběd
 

"Snažíme se, aby zvířata dostávala vše v té nejlepší kvalitě. Proto některé krmivo produkujeme sami - máme odchovnu krmných zvířat, zahradnictví i sádky. Chovatelé si také, především v létě, smýkají hmyz, trhají pampelišky a podobně," doplňuje Monika Ptáčková. Jak připomíná, Grand Restaurant Afrika je navíc založený na kvalitních lokálních produktech - a tím kromě jiného výrazně snižuje dopad dovozu krmiv dvorským zvířatům na životní prostředí. "Zahraniční krmiva tvoří maximálně pět procent toho, co našim zvířatům nabízíme," upřesňuje.

A navíc - zvířata (a pár let už i návštěvníci) se v safari parku stravují výhradně bez problematického palmového oleje a poslední roky také za trvalého snižování produkce veškerého obalového odpadu. "Tento náš požadavek na minimalizaci odpadů se u dodavatelů setkal s velkým pochopením," pochvaluje si Monika Ptáčková.

Krmení zvířat podporují od května 2020 také desetitisíce přispěvatelů prostřednictvím projektu Pozvi zvíře na oběd. "Pro každé zvíře máme pečlivě vypočítané náklady na denní krmení. Díky projektu se lidé dozví, jaký denní jídelníček zvířata mají, a na krmení na jeden den toto zvíře symbolicky pozvat," vysvětluje princip úspěšné kampaně Monika Ptáčková.

Safari park projekt spustil v reakci na mimořádnou chuť lidí pomoci v dobách koronavirové krize. Ti chtěli přinášet zvířatům krmení. "To by ovšem mohlo ohrozit pečlivě budovaný dodavatelský řetězec, který naši krmiváři dlouhodobě budují. Smlouvy jsou často vázány na konkrétní odebrané množství, za což dodavatelé garantují dlouhodobě nejlepší ceny. Pokud bychom od takových smluv odstoupili právě z důvodu jednorázové pomoci, je velké riziko, že by se už smlouvy nepovedlo obnovit ve stejně výhodné podobě," vysvětluje tiskový mluvčí Michal Šťastný, proč safari park krmení od dárců nemůže přijímat.

Krmení pro zvířata ve dvorském safari parku přijde ročně na zhruba 13 milionů korun. Tento text je poděkováním všem velkým i malým mecenášům a sponzorům, kteří chov zvířat podporují.

Děkujeme. Věříme, že vás nezklameme.
Tým safari parku