„Stěhování předcházely dlouhé přípravy a plánování. Samotná akce tak proběhla zcela bez problémů. Krátce po vypuštění do nových stájí nosorožci začali žrát a jsou zcela v klidu,“ popisuje náročnou operaci zoolog Jiří Hrubý. „Přivykání probíhá hladce a chovatelé musejí nyní dbát především na to, aby nosorožcům dali hlasově najevo, že přicházejí. Ostražití nosorožci se dobře zabydlují,“ dodává. V rozsáhlé stáji, situované za pavilonem primátů, našla tato kriticky ohrožená zvířata nesrovnatelně větší komfort.

Zrenovovaný pavilon je v současnosti jedním z nejmodernějších v Evropě a stal se také inspirací pro podobu obdobných zařízení v jiných zahradách.

„Prostor je díky světlíkům zalit denním světlem, nosorožci tu mají v každém boxu k dispozici vanu plnou dřevité štěpky a komfortnější přístup do venkovních výběhů. To znamená, že v létě budou moci trávit ve výběhu i celou noc, pokud budou chtít,“ upozorňuje Hrubý. Podlahy boxů jsou zhotoveny ze speciálního povrchu, který je pro zvířata bezpečný a pohodlný. Generální oprava objektu zahrnula i vzduchotechniku, kovové prvky nebo kompletní zázemí chovatelů. Samozřejmostí je i váha pro nosorožce. Opravy a úpravy zajistily nejen díky novému plášti i snížení celkové energetické náročnosti stavby.

Z pavilonu, který byl kvůli rekonstrukci dva roky vyklizen, se nyní stane další chovné centrum safari parku. „Nejprve si ale zvířata musejí zcela přivyknout. Až následně můžeme uvažovat o spojování vhodných dvojic,“ dodává Jiří Hrubý.

Zrenovovaný pavilon je v současnosti jedním z nejmodernějších v Evropě a stal se také inspirací pro podobu obdobných zařízení v jiných zahradách. Díky významné roli v organizačních strukturách dohlížejícím na chov nosorožců v rámci EAZA může safari park přímo ovlivnit podmínky, za kterých koordinátor přidělí zvířata zájemcům do péče. „Při plánování rekonstrukce jsme zúročili padesátileté zkušenosti dvorského chovu a všechny úpravy prováděli s maximálním důrazem na pohodu chovaných zvířat,“ dodává Jiří Hrubý. Náklady se pohybují ve výši 20 milionů.

Díky významné roli v organizačních strukturách dohlížejícím na chov nosorožců v rámci EAZA může safari park přímo ovlivnit podmínky, za kterých koordinátor přidělí zvířata zájemcům do péče.

Původní nosorožinec byl jednou z nejdéle sloužících staveb zahrady, která od výstavby před půl stoletím neprodělala větší změny. „Nároky na chov zvířat i naše technické možnosti se za tu dobu naštěstí značně posunuly, a tak byl čas přistoupit k nezbytné modernizaci, která přinese tomuto našemu ikonickému druhu mnohem lepší životní podmínky,“ vysvětluje šéf stavebního oddělení Petr Jiřička. Právě ve spolupráci s ním a jeho kolegy Jiří Hrubý stavbu koordinoval.

V současnosti žije v safari parku 15 nosorožců dvourohých východních, 6 samců a 9 samic, včetně tří dospívajících mláďat.

Nosorožec dvourohý východní je pro safari park ikonické zvíře. První nosorožce získal pro zahradu v 70. letech Josef Vágner přímo v Africe a Dvůr se následně stal první zahradou v zemi, která tato kriticky ohrožená a náročná zvířata odchovala. Od té doby se tu narodilo 49 mláďat a safari park je nejúspěšnějším chovatelem na světě. Díky účasti v organizačních strukturách Evropského chovného programu při EAZA (také EEP) a jeho komisích safari park nyní sehrává klíčovou roli v nastavování správných podmínek v ostatních členských zahradách. Světově zásadní roli sehrává zahrada i v ochraně přímo v místech přirozeného výskytu nosorožců. Od roku 2009 proběhly již transporty nosorožců do míst, odkud je Josef Vágner v 70. letech 20. století přivezl – do tanzanského Mkomazi. V roce 2019 se nosorožci vrátili také do Rwandy, kde pomáhají obnovit vyhubenou populaci. Na obou místech se dvorští nosorožci již opakovaně rozmnožili.