Akagera je jedním z nejstarších národních parků v Africe, založena byla už v roce 1934. Rozkládá se na východě Rwandy na ploše 1 120 km2 (území o velikosti tří Krkonošských národních parků). Po celé východní hranici parku se táhne řeka Kagera, která napájí síť okolních jezer. Mezi nimi se nacházejí rozsáhlé mokřady, na které postupně navazují oblasti savan a pásmo kopců, které se táhnou od severu k jihu při celé západní hranici parku.  Akagera je domovem žiraf, slonů, buvolů, levhartů, hyen, hrochů, mnoha druhů antilop a ptáků a dnes už i nosorožců nebo lvů.

Nejhorším obdobím ve své historii si Akagera, která byla původně mnohem rozsáhlejším parkem, prošla po skončení rwandské genocidy v roce 1994. Po vyhlášení příměří začali vracející se uprchlicí mohutně zabírat území národního parku a přeměňovat savany na pastviny pro svůj dobytek, kácet stromy a vybíjet šelmy ohrožující jejich stáda. V roce 1997 byl park oficiálně o dvě třetiny zmenšen a na vyjmutém území se usadili lidé. Přestože zbytek parku byl z přírodovědného hlediska stále hodnotný, z Akagery už tou dobou zmizela populace lvů a rozmáhalo se pytláctví.

Zásadní okamžik ve vývoji Akagery nastal v roce 2009, kdy Rwanda Development Board (RDB, jde o vládní Radu pro rozvoj Rwandy) uzavřel na dvacet let dohodu s neziskovou organizací African Parks (AP) s cílem obnovit kdysi prosperující národní park. O rok později byla vytvořena Akagera Management Company, která má vedení celého parku na starosti a v jejímž čele nyní stojí Jes Gruner. 

S novým vedením parku byla uskutečněna či zpřísněna mnohá bezpečnostní opatření – výstavba nových plotů podél hranic parku a jejich každodenní kontrola, výcvik rangerů, vytvoření protipytlácké jednotky využívající speciálně trénované psy, nové vybavení apod. Díky těmto krokům kleslo během tří let množství upytlačených zvířat o 97 procent, stejně jako ubylo množství nalezených pytláckých ok – jen pro ilustraci, z téměř dvou tisíc ok v roce 2013 číslo kleslo na pouhých šest o čtyři roky později.  Právě tyto příznivé výsledky byly nezbytným předpokladem pro to, aby do parku mohla být vrácena vzácná zvířata jako lvi nebo nosorožci.

První převoz nosorožců černých do Akagery v roce 2017

V roce 1970 se po akagerských savanách prohánělo okolo 50 nosorožců černých. Kvůli pytlačení však byli všichni nosorožci do roku 2007 vyhubeni. Novému vedení parku se v roce 2017 podařilo získat a z Jihoafrické republiky dopravit 18 zvířat, která nyní žijí v jižní části národního parku.

Na tento přesun navázal zatím největší transport nosorožců z Evropy do Afriky. Převoz pěti zvířat ze Dvora Králové do Rwandy proběhl bez komplikací 23. a 24. června 2019.