Deset zvířecích druhů se stane představiteli druhé vánoční kampaně Safari Parku Dvůr Králové. „Některé druhy už adoptivní rodiče mají, kampaní ale chceme upozornit na význam odchovů či nových příchodů do zahrady. Věřím, že stejně jako loni se povede najít adoptivní rodiče všem druhům v kampani,“ vysvětluje výběr ředitel safari parku Přemysl Rabas. „Adoptivní rodičovství je pro nás mimořádně významná pomoc. Safari park tento program před třiceti lety spustil v českých zoo jako první a dodnes je důležitou součástí komunikace všech dobrých zoologických zahrad,“ doplňuje. Kampaň tentokrát provází slogan „Nováčci k adopci“.

Na každého, kdo se rozhodne do 31. ledna 2022 adoptovat jakékoli zvíře, případně od 1. ledna 2021 již adoptivním rodičem v safari parku je, čeká soutěž. „Možnost nahlédnout do zákulisí světově proslulých chovů je něco zcela úžasného. Loni naše podporovatele zaujala a věřím, že i letos bude den ošetřovatelem a prohlídka zákulisí zahrady velkým lákadlem,“ doplňuje Přemysl Rabas. Dva vítěze safari park oznámí na počátku února.

Safari Park Dvůr Králové je jedinečnou genetickou bankou afrických zvířat. Řadudruhů, které v Podkrkonoší žijí, není možné vidět v žádné jiné české zoologické zahradě, a často bývají raritní i v evropském a světovém měřítku. Safari park přitom přibírá do svých chovů nové a nové druhy, které potřebují pojistku pro přežití v případě, že by v přírodě zcela zmizely. Právě na ně se kampaň zaměřuje.

Navzdory stále rostoucí oblibě adopce zvířat navíc stále zůstávají druhy, které žádné „lidské rodiče“ nemají. I na ty mohou milovníci zvířat zaměřit svou pozornost. Jsou to například výreček malý, pisila čáponohá, hroznýš psohlavý, impala, nyala nížinná, voduška jelenovitá a znamenaná, pelikán kadeřavý a bílý, buvol pralesní, volavka západní, leskoptev dlouhoocasá, antilopa vraná, kočkodan bělonosý, kaloň egyptský nebo liánovec kapský.

Částka určená pro adopci kopíruje roční náklady na chov jednoho zvířete daného druhu, podporovatelé však mohou zároveň sami rozhodnout, kolik prostředků zvířeti pošlou. Příspěvek pro adopci začíná 500 korunami za rok.

Adoptivní rodiče získají spolu s adopcí unikátní certifikát se jménem a podle výše příspěvku i celou řadu dalších benefitů jako volné vstupenky do safari parku, pozvánky na exkluzivní akce, umístění cedulky s vlastním jménem u expozice daného druhu a podobně. Pokud chcete získat adopční certifikát safari parku do Vánoc, je potřeba zaslat platbu nejpozději do 14. prosince 2020.

Kompletní přehled zvířat k adopci, včetně všech informací najdete ZDE.

Vybrané druhy kampaně Nováčci k adopci

Žirafa síťovaná

Je jen málo zvířat, která by byla pro safari park tolik typická jako žirafy. Vždyť Dvůr je jejich nejúspěšnějším chovatelem na světě. V Podkrkonoší se ale v posledních letech zdánlivě moc nedělo – právě kvůli velkým úspěchům a obrovskému množství zvířat s dvorskou krví bylo třeba na nějaký čas chov utlumit. Teď se ale situace mění. Právě proto přišel do Dvora Králové samec Kiango, který už pobývá se samicemi. Má za úkol stát se novým zakladatelem legendárního chovu, který začal před půl stoletím díky transportům Josefa Vágnera z Afriky. Mimochodem, nový samec – Bořek – je také ve stádu kriticky ohrožených žiraf Rothschildových.

Fenek berberský

V chovu fenků se v uplynulém roce stala docela mimořádná událost. Samice Femme Fatale totiž porodila čtyřčata! Bylo to po dvou dekádách poprvé, co se safari park z mláďat nejmenší psovité šelmy světa mohl radovat. A byl to docela zajímavý příběh! Prvnička Femme Fatale totiž v srpnu zmizela do nory a tři týdny se neukázala. Ošetřovatelé tušili, že bude rodit, ale celou dobu nevěděli, zda vše dobře dopadlo. A až koncem září bylo jasné, že spolu s partnerem Fantomem vychovává čtyřčata.

Sup bělohlavý

Supové jsou ikonami Afriky. Jejich situace v přírodě se navíc v celosvětovém měřítku rychle zhoršuje. Safari park se letos po letech vrací k chovu těchto majestátních dravců a v zázemí zahrady zřídil velkou supí seznamku. Až se ptáci zapárují. Přesunou se do voliéry v expoziční části areálu. Zoologové se rozhodli získat pro safari park supy bělohlavé. Chovné hejno by mělo v záchraně druhu sehrát velkou roli – do Podkrkonoší se nastěhovala geneticky velmi cenná zvířata, jejichž potomkové budou mít perspektivu nejen k oživení chovů v lidské péči, ale také potenciál k návratu do volné přírody.

Gazela Thomsonova

Gazely Thomsonovy neuvidíte v Česku nikde jinde než ve Dvoře Králové. V Evropě je přitom chová jen šest zoo. Jsou to velmi choulostivá zvířata ke stresu i různým chorobám. Jejich rozmnožování v lidské péči je docela rarita. Také dvorský chov tři roky stagnoval a nemohl se radovat z přírůstku. Smůlu se povedlo prolomit až v tomto roce – to na svět přišlo hned pět mláďat. Čtyři z nich museli ošetřovatelé dokrmovat z láhve. Mláďata byla ale po celou dobu s ostatními, jen na krmení se přesouvala do odděleného boxu. Proto jsou dnes mladé „thomsonky“ plnohodnotnou součástí stáda.

Hrošík liberijský

U hrošíků liberijských se toho v poslední době dělo opravdu hodně. Pavilon, který obývají, prošel rozsáhlou omlazovací kúrou a hrošíci tak dostali vedle nových výsadeb k dispozici také bahniště nebo větší bazény. A především se tu narodili dva noví hrošíci. Jeden samec přišel na svět v průběhu podzimu 2020, na jaře 2021 se narodil druhý. Byla to první mláďata hrošíka ve Dvoře po 15 letech! Obrovskou radost umocnilo i to, že samců je v chovu hrošíků v Evropě velký nedostatek. Safari park je první zahradou na našem území, kde se povedlo stále vzácnější hrošíky rozmnožit. Stalo se tak v roce 1978. A dva čerstvé odchovy potvrzují významné postavení Dvora i v současnosti.

Pižmovka ostruhatá

Pět let čekal safari park na housata vzácně chované pižmovky ostruhaté. Letos se ošetřovatelé dočkali. Rodičovský pár si zbudoval hnízdo v kopřivách a povedlo se mu vychovat jedno mládě. Je to úspěch světového formátu – za poslední rok se to totiž nepovedlo v žádné jiné zoo. Safari park navíc odchovem dosáhl významného milníku – pižmovky totiž rozmnožil už ve druhé generaci. Také otec mláděte se vylíhl v Podkrkonoší a byl prvním mládětem svého druhu v českých a slovenských zoo.

Levhart perský

Safari park je první zoo v Česku a na Slovensku, která kdy rozmnožila krásné a vážně ohrožené levharty perské. Stalo se tak v roce 1979 a dodnes je zahrada jedním z nejvýznamnějších chovatelů vůbec. 31 dvorských mláďat levharta perského se postupně stěhovalo do dalších zoo v Česku i za hranicemi a posilovalo chovnou základnu. Jenže ta se potýká s vysokou mírou příbuznosti jednotlivých zvířat. Byla tak senzace, když se safari parku povedlo v roce XY získat samce Arkhyze z ruského Soči, který je ostatním „peršanům“ v Evropě zcela nepříbuzný. Letos obnova legendárního chovu pokračovala – v létě do Podkrkonoší dorazila samice Banu z německého Kolína nad Rýnem. S Arkhyzem vytvoří jeden z geneticky nejcennějších párů v zoologických zahradách. A pokud vše dobře půjde, možná už v příštím roce přijdou na svět i jejich první potomkové.  

Mamba černá

Mamby černé žijí v Jedovaté Africe. Jde o jedny z nejrychlejších a nejvíce obávaných hadů Afriky. Teprve v rozčilení a hrozbě mamba ukáže, proč získala své druhové jméno. To totiž otevře doširoka tlamu a (to ovšem zcela mimořádně) jako šíp se vymrští proti nepříteli. A sliznice její tlamy má temně černé zbarvení. Více než rok obývala prostorné terárium solitérní samice, ke které se v září 2021 připojil impozantní mladý samec, a zoologové mohou doufat v odchovy. Mamby černé jsou v evropských zoo docela neobvyklé – podle prestižní databáze ZIMS je lidé nyní mohou obdivovat jen v šesti evropských institucích.

Zebra bezhřívá

Padesát let píše safari park příběh vážně ohrožených zeber bezhřívých. Před půl stoletím je dovezl Josef Vágner z Ugandy a takřka stejnou dobu zůstávaly bez větší pozornosti zoologů. Jenže pak se zjistilo, že v přírodě takřka zcela zmizely a vše se začalo měnit. Zeber bezhřívých je ovšem velmi málo i v péči člověka – světové zoo evidují asi čtyřicet zvířat. Všechna mají původ ve Dvoře, který zůstává jejich nejvýznamnějším chovatelem na planetě. Dvůr Králové se Zoo Liberec se v uplynulém roce dohodly na spolupráci při záchran zeber bezhřívých v Ugandě, zajímavé události se ale děly i ve stádě v Podkrkonoší. Poslední v září – to do safari parku přišla dospělá samice s jedenáctiměsíčním synem z Dánska. Zatímco kobyla se již zapojila do chovného stáda, mladý samec se stal členem mládenecké skupiny hřebců různých forem zebry. Ti se jeden od druhého učí sociálním dovednostem, aby z nich mohli vyrůst sebevědomí vůdci stáda.

Želva pavoukovitá

Tyto kriticky ohrožené želvy z Madagaskaru jsou v safari parku úplnými nováčky. Trojice pětiletých želv dorazila do Dvora v listopadu a teprve čeká na expozici v suché hale Ptačího světa. Získat je bylo nesmírně těžké – vzácné jsou i v péči člověka. Safari park o začátku chovu vedl dva roky jednání s koordinátorem evropského chovu. Želvy pavoukovité obývají jih a jihozápad Madagaskaru. Žijí v drsných takřka pouštních oblastech, kde až polovinu roku panují tak nepříznivé podmínky, že želvy upadají na čtyři až šest měsíců do „zimního“ spánku (hibernace) a některých oblastech dokonce i „letního“ spánku (estivace). Zahrabané v písku přečkají dobu nedostatku, aby se následně probraly k překotné aktivitě. Během zbytku roku si musejí sehnat dost krmení i se stihnout rozmnožit. Ty naše mají na množení ještě čas – pohlavně dospělé budou asi za pět let. Věříme ale, že i chov ve Dvoře Králové přispěje k tomu, že tento nádherný druh přežije do budoucnosti.