Nemůžeme si vůbec stěžovat, že by se nám od našich rodičů nedostávalo pozornosti. Jsou pořád s námi oba dva, hrají si s námi, olizují nás a navíc, pro všechny případy, u vchodu do nory hlídá strejda Dědek.

Bohužel se nám dostává hodně pozornosti i od lidí. Před pár dny jsme každý dostali pod kůži svůj vlastní čip. To je taková naše elektronická občanka, podle které nás lidi kdykoli a kdekoli poznají a zjistí, kdo jsou naši rodiče a kde jsme se narodili. No a dneska jsme museli projít další, už čtvrtou prohlídkou. Naštěstí to netrvalo dlouho a všichni jsme zdraví. Navíc jsme dostali pochvalu, že pěkně rosteme. Já třeba vážím už 1,8 kg, přibližně stejně jako ostatní. Akorát jeden z bráchů zatím váží jenom kilo. Ale neřekli byste to do něj, lumpačí úplně stejně jako my všichni ostatní.

Lidi se k nám zatím vždycky chovali mile, ale při tomhle vážení si to pěkně pokazili. Dovolili si o nás prohlásit, že všichni strašně smrdíme!

Zkuste si ale být několik týdnů zalezlí s šesti sourozenci v jedné malé noře. To by přeci nikdo nevoněl! Jen počkejte, my vám ukážeme, až nás konečně pustíte lítat ven do trávy. To pak budeme vonět po pampeliškách.